V minulosti patřilo město Piątek k významným obchodním centrům. Pravidelné trhy se zde konaly vždycky v pátek. Nejspíš proto dostalo město svůj název. Dnes je ovšem známé hlavně tím, že se zde nachází geografický střed Polska.
Z náměstí, na kterém je symbolicky vyznačený střed země, můžete vyrazit poznávat zajímavosti v jeho okolí. Seznámit se s pozoruhodnými archeologickými nálezy a nahlédnout do zdejší historie. Poodhalit, jak se žilo před staletími místním venkovanům, a také vstoupit do paláců, které obývala tehdejší honorace.
Snídaně pro pana mlynáře
Pokud si chcete připomenout, jak vypadal venkovský život na tomto území v 19. a 20. století, vypravte se do skanzenu „Łęczycká rolnická usedlost“ ve vesnici Kwiatkówek. Patřívala kdysi k rodinnému panství Kwiatkowských, po nichž dostala své jméno. Jejich panský dům, který stával před dnešním vchodem do skanzenu, si už ale neprohlédnete, protože byl zbourán před druhou světovou válkou. O tom, jak vypadala venkovská stavení, tady získáte celkem dobrou představu. V každém domě obvykle bydlela velká rodina, která mívala čtyři pět dětí. Vodu většinou čerpali z mělké studny pomocí „jeřábu“, jenž využíval principu páky k usnadnění fyzické práce. Ve staveních se topilo rašelinou, kterou zdejší venkované skladovali v dřevěných boudách. Místo ledničky museli vystačit s ledárnou, v níž uchovávali zásoby ledu, který v zimě získali z rybníků anebo z nedaleké řeky Bzury. Aby zpomalili jeho tání, přikrývali ho slámou nebo pilinami. Samozřejmostí v takové vesnici byla i budova pro hospodářská zvířata, nejčastěji krávy a koně. V těsné blízkosti venkovských stavení stával také větrný mlýn. Ten ve skanzenu, který si můžete prohlédnout, je více jak 200 let starý. Dozvíte se v něm nejen to, jak probíhalo mletí, ale i to, že oblíbenou snídaní pana mlynáře bývaly placky z mouky a vody opékané na suché pánvi. Nakouknout můžete i do olejárny, kde se lisoval olej z máku, lněných či slunečnicových semínek, anebo do kovárny, kde v letním období lze vidět i kováře při práci.
Mimo jiné nás ve skanzenu zaujal i obraz malé pradlenky namalovaný na dřevěných vratech jedné z budov, který vznikl na základě dobové fotografie. Jde o takzvaný deskal, jehož název vznikl spojením polských slov deska (prkno) a mura (zeď). Jeho autorem je Arkadiusz Andrejkow, který tento výtvarný styl proslavil v rámci svého projektu Cichy Memoriał (Tichý památník). Na rozdíl od klasických muralů, které se malují na stěny budov, se deskal tvoří přímo na dřevěné podklady – nejčastěji na vrata stodol, ploty nebo stěny dřevěnic. Kromě malé pradlenky mají ve skanzenu i další obraz od téhož autora, na němž zachytil skupinku lidí, kteří si vyšli na rodinnou vycházku k nedalekému kolegiátnímu kostelu v Tumu -– svatostánku, jenž byl až do poloviny 16. století dějištěm mnohých knížecích a církevních sněmů neboli synodů.
Ostatně podobné skupinky míří do těchto míst i dnes. Obvykle při podobné vycházce nevynechají ani návštěvu blízkého raně středověkého hradiště Tum, které bylo založené už v 8. století. Během rozvoje polského státu za dynastie Piastovců představovalo jedno z nejdůležitějších obranných sídel a krátce sloužilo i jako hlavní město Piastovské monarchie. Na hradišti se mimo jiné dozvíte i leccos o nedávném archeologickém výzkumu, díky němuž si můžete opět udělat lepší představu o životě uvnitř tohoto hradiště.
Na návštěvu k panovníkovi
Jestliže jste zvědaví, jak vypadala panovnická rezidence, zamiřte do Saského paláce ve městě Kutno. Před třemi staletími ho tady postavili za neuvěřitelné čtyři měsíce. V roce 2003 však kvůli poruše na elektrickém vedení vyhořel. A po požáru zůstala nedotčená jen jediná zeď. Nedávno však palác po náročné rekonstrukci opět otevřeli a prohlídka muzea, které je v něm dnes umístěné, stojí opravdu za to. Průvodci vás přivítají v dobových kostýmech z 18. století, kdy byl zmíněný palác postavený pro polského krále a saského kurfiřta, Augusta III. Vzhledem k tomu, že vládl dvěma zemím, musel poměrně často cestovat mezi Varšavou a Drážďany. A během těchto cest tady obvykle jednu dvě noci přenocoval.
Do atmosféry tehdejších časů vplujete poměrně rychle. Hned na začátku prohlídky se…
Úplné znění článku naleznete zde