Capri, jméno, které budí po staletí lidské touhy. Vápencová hora s grandiózní zelení, čnící z vod Středozemního moře, symbol romantické italské dovolené opěvované v šlágrech.
Ostrov o rozloze 10,4 km2 s 14 000 obyvateli leží jen 5 km od italské pevniny. Tvoří ho dvě části: Capri-město a Anacapri s kopcem Monte Solaro. Už na přelomu 19. a 20. stol. začal ostrov přitahovat jako magnet všechny ty, které zlákala utopie a ideály svobody, morální i politické revolucionáře, umělce a excentriky, Rusy, kteří se v emigraci připravovali na revoluci: Maxim Gorkij zde strávil sedm let, v roce 1908 sem přijel i Lenin. Zasněné domky v stále zelené vegetaci s vůní citronů, s nádherně kvetoucími zahradami a s jedinečným kouzlem zapadajícího slunce, vily prominentních přistěhovalců s okázalými výhledy. To je Capri…
Z turistického přístavu v Marina Grande se všichni návštěvníci ostrova hrnou do fronty na pozemní lanovku, která je vysadí vysoko v Capri, kousek od Piazzetty. Tohle malé náměstíčko s kostelem San Constanzo, hodinovou věží, trafikou, radnicí a historickým muzeem je mondénním centrem ostrova a synonymem pojmu dolce vita, sladkého luxusního života. Projde tudy každý, kdo Capri navštíví. I obyčejní smrtelníci tu mohou potkat některou z mezinárodních celebrit (i když ten pravý život celebrit zde začíná až po západu slunce, kdy většina jednodenních výletníků už směřuje na lodi zpět na pevninu), usrkávat nesmírně drahou kávu nebo koktejl v jednom z barů nebo u stolku na terase a pak se vydat do uliček Camarelle a le Botheghe a žasnout nad cenami ve značkových buticích.
Na ostrově je bezpočet dech beroucích vyhlídek. Jedna však obzvláště vyniká: Monte Solaro nad Anacapri, s 589 m nejvyšší kopec na ostrově. Sportovně založení turisté vystoupají na vrchol pěšky, z piazza Vittoria v Anacapri ho lze dosáhnout pohodlněji lanovkou, jejíž sedačky se kolébají nad vinicemi, žlutou kručinkou a citrusovými sady. Pohled z vrcholu nabízí ohromující výhled na Faraglioni a město Capri, v dálce je vidět Ischii a Amalfiatu.
Pro římskou aristokracii „objevil“ ostrov císař Augustus, který zde byl pravidelným návštěvníkem. Jeho nástupce Tiberius tu vystavěl podle Tacita 12 vil a posledních deset let svého života zde pobýval trvale. Z vily Jovis vládl v letech 27–37 celé říši. Vládní komplex na severovýchodě ostrova se rozkládal na vrcholu druhého nejvyššího kopce na Capri, dnes pojmenovaného Monte Tiberio. Původně měl sedm podlaží a asi 300 pokojů, kolem něj se na terasách rozkládal členitý park. Do dnešních dnů se z něj dochovaly mohutné ruiny.
Tiberiovi následovníci vládli opět z Říma a ostrov upadlo do tisíciletého spánku. Teprve v 19. stol. se stalo vyhledávaným cílem romantických spisovatelů, malířů, šlechticů, intelektuálů a průmyslníků. Vily těchto „světoobčanů“ (jejich seznam by se dal použít coby jakési nadčasové Who-is who) na těch nejhezčích místech ostrova patří dnes k jeho nejvyhledávanějším atrakcím. Od 60. let 20. stol. začalo být Capri místem, kde se setkávali příslušníci jet set, společenské smetánky, a dodnes je magnetem pro celebrity z oblasti filmu a módy, bohaté podnikatele, bankéře i politiky. Pořád ale zůstává také oblíbeným místem umělců, spisovatelů a intelektuálů, kteří tu hledají klid a tvůrčí inspiraci.
Na východním pobřeží ostrova je vyhledávaným místem zátoka Matermania. Ve srázu nad mořem se tyčí skalní oblouk Arco Naturale, kousek od něj…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Neapolský záliv/Amalfské pobřeží