Džbán je pahorkatina s nejvyšším bodem pouhých 536 m nad mořem, který se navíc nalézá na nepříliš výrazném místě u silnice mezi Hředlí a Třebocí. Je to však příjemná, členitá oblast smíšených lesů s řadou chráněných území; najdeme zde zříceniny středověkých hradů a nezvykle mnoho pozůstatků na osídlení z dob ještě starších. Krajina není prakticky vůbec poškozená průmyslem, po dřívějších důlních aktivitách lze najít už jen málo stop a ani se tu nerozšířilo chataření. Ve zdejší vlídné krajině tak narazíme jen na vsi s nápadnými starými statky a chmelnice se všudypřítomnou červenou půdou, která tento kraj také charakterizuje.
Lokální těžba černého uhlí u Mutějovic a především potřeba odvážet produkty zdejšího rozvinutého zemědělství vedla na počátku 20. století k výstavbě dráhy z Rakovníka do Loun-předměstí. Do provozu byla uvedena 29. září 1904, tedy v době, kdy prakticky v celém okolí byla železniční síť již delší dobu vybudována. V jízdním řádu dnes nese tato trať číslo 126 a kromě známých malých motoráčků, které zde dodnes zajišťují dopravní obslužnost, jezdí Džbánem dvakrát denně i rychlík Bezdrev z Českých Budějovic do Mostu. Ten ovšem skoro celou oblastí jen projíždí a ke škodě místních obyvatel nezastavuje ani ve velkých obcích ležících při trati, jakými jsou například Hřivice nebo Kounov. Jedinou výjimku představují Domoušice, kde Bezdrev zastavuje ráno při cestě do Českých Budějovic a k večeru při návratu do Mostu.
Trať z Rakovníka do Loun lze dobře použít pro několik příjemných a nenáročných výletů na Džbán. Osobně mám nejraději výlet ke Kounovským kamenným řadám. Z vlaku se vystoupí ve stanici Mutějovice. Povšimněte si zde nápadně velkého kolejiště, kam se dříve přistavovaly nákladní vagony na černé uhlí. Hned u upravené nádražní budovy začíná žlutě značená turistická cesta spojená s naučnou stezkou, po níž se vystoupá na výraznou náhorní planinu v nadmořské výšce něco přes 500 m. 
Kounovské kamenné řady, ležící na jejím západním konci, jsou lidským dílem neznámého stáří a významu. Tvoří je 14 dlouhých rovnoběžných řad kamenů; výklad s úvahami o jejich možném významu je součástí informačních tabulí na naučné stezce. Pro další cestu lze použít modrou značku a jít stále lesem přes zříceninu hradu Pravda k vlaku do Konětop nebo pokračovat po značce žluté. Ta nenabízí zříceninu, ale opět příjemnou nenáročnou procházku smíšenými lesy s několika rozhledy a s pravěkým hradištěm na Výrově. Pro návrat domů je pak nejlepší se po této značce kus vrátit a k odjezdu použít nádraží v Kounově.
Východně od Džbánu se nachází Slánsko, stará kulturní krajina rovněž s mnoha přírodními a historickými zvláštnostmi. Tam se vydáme vlakem za dalšími hezkými zážitky v některém z příštích pokračování.
