Thajský král

Vzpomínky na královskou rodinu

Dne 13. října 2016 proběhla srdci Thajců jako blesk zpráva o skonání toho, jenž byl všemi dlouho milován a ctěn, krále Bhumibola Adulyadeje (v thajské transkripci Phumiphona Adunyadeta). Dožil se požehnaného věku 88 let. Vláda vyhlásila za nejdéle vládnoucího panovníka na světě roční období smutku, které skončilo obřadem královské kremace letos v říjnu. Nešlo jen o nějakou formalitu, nýbrž o upřímné vyjádření lítosti nad ztrátou člověka, kterého Thajci léta obdivovali a vážili si ho. Byl to jejich „král-otec“.  

 Kdysi se ke králi přicházelo se slovy: „Já, kdokoli jsem, pouze prach pod tvýma nohama mohu být.“ Dnes již král není absolutním vládcem, ale symbolem monarchie ano. Obraz krále visí nejen v kancelářích státních institucí, ale i v domácnostech, restauracích, autech a autobusech, a to i v těch nejzapadlejších vesnicích na severu země. V kině zní před promítáním filmů státní hymna a na plátně se promítají scénky ze života královské rodiny. K panovníkovi se stále přichází vkleče, se skloněnou hlavou, a nikdy se mu neukazují záda. Jen cizinci mají pravidla protokolu poněkud volnější. Lidé o Bhumibolovi pořád říkají „král je bůh našich srdcí“. Osobně jsem se s ním setkala několikrát v polovině 90. let – při příležitosti oslav 60 let kralování, při ceremonii symbolické orby, jež má zajistit dobrou úrodu, či oslavě jeho prosincových narozenin velkou vojenskou přehlídkou. Vypadal velmi sympaticky, přívětivě a vždy se usmíval. Pozitivní charisma se z něj linulo do okolí a snadno si podmanil duše ostatních.

Bhumibol byl náruživým fotografem. Od svého aparátu se nedal oddělit a zaznamenával nejen ratolesti v rodině, ale také průběh svých cest po zemi a různá pracovní setkání. Jeho nejoblíbenějším fotografickým motivem byla manželka, kdysi nejkrásnější královna světa. Sirikit sice s věkem poněkud přibrala na váze, ale v nádherných róbách z jemného thajského hedvábí vyšívaných zlatem je stále elegantní a hezká. Bhumibolovy fotografie se často vystavovaly v galeriích, na těch nejvydařenějších je právě Sirikit. Ostatně i panovník se vyjádřil, že nemá rád, když ji fotí někdo jiný, nejraději tak činil sám.

Bhumibol byl umělecky nadaný v mnoha směrech. Kromě fotografování také maloval a hrál na saxofon a klarinet. Jeden z jeho nástrojů pocházel z českého podniku Amati Kraslice. V mládí měl král dokonce i svou kapelu složenou z profesionálních a amatérských muzikantů, vydával desky a finanční výdělek vždy věnoval na charitu. Zahrál si i s Louisem Armstrongem. Za tyto umělecké aktivity získal titul Velký umělec a roku 1987 čestný doktorát bangkocké univerzity.

Král se věnoval i sportu, lyžoval a bruslil, miloval také automobilové závody a krásné vozy. Však je to právě panovníkova rodina, která se projíždí v luxusních rolls-roycech. Dříve si automobil této značky nemohl pořídit nikdo jiný a toto embargo bylo zrušeno poměrně nedávno. Bhumibol byl i výborný plavec a účastnil se závodů plachetnic. V roce 1967 zvítězil na IV. hrách jihovýchodní Asie, a to v doprovodu své nejstarší dcery, tehdy šestnáctileté princezny Ubolratany. Ta se provdala za Američana postrádajícího modrou krev, a tak se musela vzdát svého královského titulu chao fa. Dlouho žila v rušném Los Angeles, narodily se jí tři děti a do Thajska přijížděla jen na dovolenou, zpravidla v době narozenin své matky v srpnu. Nakonec se ale manželství rozpadlo, Ubolratana se vrátila do Bangkoku a získala své výsady i část titulů zpět. Dnes je také slavnou filmovou hvězdou a svou krásou a uměním získává finance pro charitativní projekty. Její jediný syn Khun Poom se bohužel stal v 21 letech jednou z obětí ničivého zemětřesení a tsunami v roce 2004.

Na rozdíl od své sestry získala králova nejmladší dcera Chulabhorn výjimku, a přestože se provdala rovněž za muže mimo šlechtické kruhy (ovšem Thajce), mohla si své tituly ponechat. Chulabhorn vystudovala chemii, věnuje se výzkumu a získala mnoho ocenění. UNESCO jí udělilo Einsteinovu medaili a Královská chemická společnost ve Velké Británii jí jako první osobě z Asie nabídla čestné členství.

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Bangkok