Tibetská krajina kolébka unikátního náboženství

Když se před 50 miliony let srazila indická litosférická deska s asijskou, vzniklý tlak vyzdvihl ze dna pravěkého moře Tethys lehčí usazeniny, z nichž se později stala Tibetská plošina, nejrozsáhlejší a nejvýše položená náhorní plošina na světě. Tlak indické desky, který dodnes zvedá Tibet zhruba o 1 cm za rok, pak kolem náhorní plošiny zformoval rozsáhlá horská pásma, kterým na jihu dominuje nejmladší, avšak nejvyšší horstvo planety, Himálaj. Na něj na západě navazuje jen o málo nižší pás Karákóramu. Ze severu Tibetskou plošinu lemuje jeden z nejsložitějších horských systémů na Zemi, pohoří Kchun-lun- -šan, a na něj navazující pohoří Altyn Tagh, které dál na východě přechází v pás pohoří Čchi-lien- -šan, tvořící zároveň jižní hranici pouště Gobi. Z východu a jihovýchodu pak prstenec hor okolo Tibetu uzavírá labyrint strmých horských hřbetů a hlubokých údolí, prvními západními badateli pojmenovaný jako S-čchuanské Alpy. Tibeťané tento labyrint nazývají trefně Čhuži gangdruk, Čtyři řeky a šest hřebenů, protože právě těmito hlubokými, na jih se stáčejícími údolími, uhánějí z náhorní plošiny do jihovýchodní Asie veletoky Salwin, Mekong, Jang-c-ťiang (na horním toku nazývaný Ťin-ša-ťiang) a Ja-lung-ťiang.
Prstencem horstev ze všech stran uzavřený Tibet lze rozdělit na dvě nestejně velké části, které se od sebe diametrálně liší jak přírodními podmínkami, tak způsobem života tamějších obyvatel. Přirozenou hranici mezi těmito dvěma regiony tvoří hřeben Transhimálaje, který tvoří i rozvodí celé Tibetské plošiny (překvapivě jím není Himálaj). Na sever od Transhimálaje leží nehostinný Čhangthang neboli Severní pláně, což je rozsáhlá bezodtoká oblast s průměrnou nadmořskou výškou 5000 m. Labyrint hor a údolí plný slaných, brakických i sladkovodních jezer, močálů a pohyblivých písků je prakticky neustále bičován silnými větry a zimní teploty tam klesají až k –40 °C. V Tibetu se říká, že kdo v Čhangthangu zabloudí, už nikdy nenajde cestu ven. I přesto ho však obývají nomádi, kteří zde pasou svá stáda jaků a ovcí…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 10/2015

Shopping Cart