Tisá - celkový pohled na Tiské stěny

Tisá – Obec pod bludištěm

Jako hradba středověkého města tyčí se hráz pískovcových skal nad obcí Tisá v západním výběžku Labských pískovců. Nevelká obec má dnes necelých tisíc obyvatel. Bývaly však časy, kdy jich tu žilo třikrát tolik a její jméno znali výrobci oděvů téměř na celém světě. Místní manufaktury totiž proslavila výroba kovových knoflíků. Zákazníci, kteří zdejší produkty pod značkou Tyssa nakupovali, většinou netušili, že obec se může pochlubit dalším unikátem. V její těsné blízkosti se totiž rozkládá jeden z nejčlenitějších a nejkrásnějších skalních labyrintů celého regionu.

Ve starých úředních listinách je Tisá zmiňována jako Tesk. Název obce byl patrně odvozen od slova tis nebo jeho starší slovanské verze tes. Nejspíš poukazoval na to, že kamenité návrší pod skalami bylo porostlé tisovými háji. Vzhledem k tomu, že houževnaté dřevo bylo ve středověku hlavním materiálem na výrobu luků a později samostřílů, z původního porostu se nic nedochovalo. Tisá či v německé podobě Tyssa byla dlouhou dobu součástí větší obce Schönstein, původně nazývané Šenov podle tvrze, kterou zde nechali vystavět Vartenberkové na ochranu solné stezky mezi Saskem a Prahou. Tvrz však byla vypálena za husitských válek a zdejší panství pak několikrát změnilo majitele.

Tisá - celkový pohled na obec s kostelem svaté Anny
Obec Tisá s pozdně barokním kostelem sv. Anny z roku 1789

V roce 1534 získal panství Rudolf, příslušník saského rodu rytířů z Bünau (Bynova). Ottův slovník naučný o něm v 19. stol. psal: „…on a potomci jeho jsouce cizinci a práv domácích neznalí, utiskovali obyvatelstvo…“ Nevíme, do jaké míry byla slavná česká encyklopedie tendenční a poplatná době, ale skutečností je, že za téměř stoleté vlády tohoto rodu zažila oblast největší rozmach.

Bynovští zde postavili zámek, rozšířili farnost a založili školu. Podporovali chov ovcí, zřizování rybníků a též postavili pivovar, aby tak zajistili zdroje příjmů pro osadu, která trpěla nedostatkem kvalitní orné půdy. Poslední držitelé panství, bratři Rudolf a Günther z Bünau, však byli luteránského vyznání, a ačkoli se neúčastnili stavovského povstání, byli po jeho porážce donuceni své majetky prodat a odejít do Saska.

Třicetiletá válka zasadila prosperitě kraje těžkou ránu. Oba bratři se na své bývalé panství ještě vrátili při vpádu saských vojsk v roce 1631, ale nakonec byli vytlačeni císařskou armádou. Její jednotky složené z katolických Chorvatů celou oblast vyplenily a vypálily většinu stavení. Stejnou pohromu pro kraj znamenal i příchod protistrany v podobě švédských vojsk, která osadu srovnala se zemí. Když válka skončila, zámek i farní kostel byly zničeny a zůstalo pouze 13 domů se spálenými krovy. V poválečných troskách obou vesnic žilo pouhých 90 lidí. Z konfliktu vyšla méně zasažena Tisá, zatímco původní Schönstein přestal v podstatě existovat.

Obec se z hrůz války vzpamatovávala pomalu, ale v 18. stol. se dokázala navrátit opět k prosperitě. Klíčem k ní se stala výroba kovových knoflíků. V nedaleké obci Ostrov se nacházel hamr a zdejší obyvatelé již měli zkušenost se zpracováním kovů, například z výroby cínových lžic. První manufakturu na knoflíky postavili v roce 1783 bratři Winklerovi. Další podobná zařízení následovala. Postupem doby se v Tisé nacházelo 12 větších a 15 menších knoflíkáren.

Tisá

Kovové knoflíky byly velmi žádané. Neobešly se bez nich vojenské uniformy, na civilních oděvech pak vedle své praktické funkce sloužily i jako ozdoba. Vyráběly se z cínu, litiny i mosazi, později se začalo i s výrobou knoflíků rohovinových či kostěných. V roce 1836 byla na troskách původní tvrze postavena továrna na knoflíky Franze Antona Püschnera a vznikaly další. Na počátku 20. stol. se v Tisé a okolních obcích živilo knoflíkářstvím na 3000 lidí. I pracovníci v zemědělství a dalších odvětvích se po večerech zabývali našíváním hotových knoflíků na papírové kartony.

Poválečný odsun zbavil místní zaběhnutý průmysl většiny zkušených zaměstnanců. Továrny byly znárodněny do jediného podniku Koh-i-Noor Děčín a z různých končin Čech i Slovenska sem přišli noví pracovníci. Výroba v národním podniku pod zavedenou značkou pokračovala až do pádu komunistického režimu. Ačkoliv přetrvala války i převraty, privatizaci 90. let nepřežila. Oficiálně skončila v Tisé výroba knoflíků v roce 2001…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa České Švýcarsko/Labské pískovce

Tisá
Shopping Cart