Tokio - podzim v Parku Jojogi

Oázy klidu

park
Přestože si Tokio pro jeho rozmanitost bezpochyby zamilujete, neustálý ruch, nekonečné proudící davy a světelný smog ve vás po nějakém čase nutně vyvolají touhu po tichu, klidu, relaxaci a soukromí. Někoho možná překvapí, že k tomu nebude nutný úprk z metropole. Vydejme se společně na procházku po tokijských oázách klidu, nadýchejme se čerstvého vzduchu a ošalme své smysly. Ať už to jsou lesy a lesoparky, pláže nebo lázně a kavárny, ve kterých se přenesete v čase zpátky, za chvilku nebudete věřit, že jste uprostřed největší megapole na světě.

Při návštěvě Japonska musíte počítat se značným časovým posunem. V létě přetočíte ručičky hodinek o sedm, v zimě o celých osm hodin dopředu. První kroky cestovatelů proto obvykle vedou ve stopách povzbuzujících nápojů. Japonsko a kvalitní čaj jedno jsou, ale Japonci nedají dopustit ani na kávová zrnka. Kde si kávu vypít a co čekat? Určitě vás nezklame nepřeberné množství renomovaných řetězců, zvláště pokud preferujete rychlé espresso. Pojďme ale o něco dál a hledejme ty malé nenápadné kavárny s omšelou vývěskou, kde se jakoby zastavil čas. Japonsky se jim říká kissaten, doslova „obchod, kde se konzumuje čaj“. Často budou uvnitř obložené dřevem, za barem bude snížená podlaha, aby vám slušně oděná obsluha hleděla do očí, v některých bude povoleno kouřit a téměř ve všech bude hrát jazz. Otvírají brzy ráno. Vejdete dovnitř, za dveřmi si vyberete noviny, které chcete číst, pokud jste štamgast, pokračujete na stejné místo jako vždy, v opačném případě vás obsluha usadí. Pak vám donese nahřátý ručníček a vy si objednáte móningu, snídani za cenu kávy. Dostanete toust, vajíčko, kousek ovoce i malý salát a kávu připravenou v přístroji známém jako vacuum pot či kávový sifon. Jediné, co svou návštěvou riskujete, je, že se vám nebude chtít odejít.

Lidé pod rozkvetlými sakurami v parku Jojogi
Park Jojogi je oblíbeným místem pikniků – třeba pod rozkvetlými sakurami

Po klidné snídani se vydejme dále, do centra města. Kontroverzní nová budova stanice Haradžuku jakoby oddělovala dva světy. Přes ulici číhá vše, co je nové, moderní a křiklavé, zatímco po vaší pravici se na 70 ha rozprostírá stoletý, sice uměle, ale o to pečlivěji vysazený les, který ve svých hlubinách schovává svatyni zasvěcenou císaři Meidžimu, o níž píšeme v samostatném článku. Jako první spatříte majestátní bránu torii z cypřišového dřeva. Před ní se Japonci s úctou k posvátnému prostoru ukloní, a to při vstupu i na odchodu. Vaše návštěva tu však bude omezena pouze na důstojnou procházku po vyznačených cestách.

K neomezenému pohybu, chození po trávě, relaxaci a sportu slouží přilehlý park Jojogi. Ve své historii byl už svědkem mnohého, ať už prvního úspěšného vzletu letadla v Japonsku v roce 1910, vojenských cvičení nebo budování olympijské vesničky při slavné olympiádě v roce 1964. O tři roky později byl definitivně otevřen veřejnosti. Dnes vás zaujme klidnou atmosférou, uvolněností návštěvníků a i přes absenci košů naprostým pořádkem. Park lemuje cyklostezka, kterou využívají především zákazníci místní půjčovny tandemových kol. Při jízdě si můžete udělat zastávku a v západní části parku navštívit malinkaté muzeum přírodních krás, které je součástí kanc…

Tokijské parky