Město Třebíč, malebně rozložené při řece Jihlavě, se pyšní řadou starobylých domů, velkolepou románskou bazilikou (s gotickými prvky) v zámeckém areálu někdejšího významného kláštera i unikátním souborem židovských památek. Třebíčské historické skvosty se právem nacházejí v Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Půvabné město, v němž prožil šťastné roky gymnazijních studií, také inspirovalo básníka Vítězslava Nezvala.

Pozoruhodné historické město, v současnosti vyhledávané především kvůli jedinečným památkám, pamatuje platonické lásky a první veršované pokusy Vítězslava Nezvala (1900–1958). Budoucí básník studoval na třebíčském gymnáziu v letech 1911–1919 a živoucí obraz města svého mládí pak zachytil ve svých básních i prozaických dílech.

„Během let zamiloval jsem si Třebíč, takže stala se mi později poutním místem mého básnického snění,“ vzpomínal v autobiografické knize. „První věc, která vzbudila mou lásku, bylo večerní osvětlené třebíčské náměstí. Domy pod paprsky luceren měnily se mi v jakési tajemné landaury, za jejichž okénky se odehrávají romány. Kromě této iluse nemohlo na mě nepůsobit kouzelné korso na dolní straně náměstí, na které den co den objevily se navečer nejhezčí třebíčské dívky a koketovaly… Vzrušení, vyplývající ze zážitků, které jsem načerpal v tomto městě, zveličovalo mi vše, kolem čeho jsem tu chodil: odbíjení hodin na věži mně splývalo mnohdy v noci s „údery hodin věčného města“, kterým jsem rád naslouchal v básních Otokara Březiny, obloukové lampy na náměstí nebo nad třebíčským kluzištěm, zabarvující do modra led, dělaly dekoraci mým snům…“

Když bylo Nezvalovi dvanáct, jednoho poetického večera postával u kašny na náměstí a právě tehdy svěřil kamarádovi veliké tajemství: chce být básníkem! Přestože ke skutečné umělecké tvorbě ještě vedla dlouhá a nesnadná cesta, byl to první plamínek zájmu, z něhož se pak opravdu stalo životní poslání. Je zajímavé, že básník si tento prchavý okamžik z dětství vybavil do všech detailů i po letech: „Dodnes vidím Malovaný dům na horní straně třebíčského náměstí, k jehož temným sgrafitům jsem obrátil pohled, když jsem pronášel toto své rozhodnutí.

Přestože se od dob Nezvalových studií v Třebíči již mnohé změnilo, dosud zde můžeme nalézt řadu míst s působivou atmosférou a úžasnou architekturou, jež stojí za návštěvu a důkladnější prohlídku. Procházku nejlépe zahájíme v areálu třebíčského zámku, který byl v průběhu l6. až 18. století přestavěn z významného benediktinského kláštera, založeného již na počátku 12. století moravskými knížaty Litoldem Znojemským a Oldřichem Brněnským. Z původní stavby, v letech 1240–1260 důkladně opevněné jako hrad, se zachovaly některé prvky (spodní část raně gotického věžovitého stavení s hranolovými okénky v jihovýchodním náro…