Třešť – město betlémů

Šestitisícové městečko na Vysočině se na první pohled nezdá být ničím výjimečné. Leží ve stínu nedaleké Telče a zlí jazykové tvrdí, že nemá ani pořádné náměstí. Přesto Třešť výjimečná je: udržela se tu dlouholetá betlémářská tradice a v zimním období je cílem mnoha domácích i zahraničních návštěvníků. Tradice stavby betlémů se tu dědí z generace na generaci a některé betlémy jsou staré více než sto let. Každoročně tu lze v období mezi Vánocemi a Hromnicemi zhlédnout kolem dvou desítek betlémů, většinu z nich přímo v domácnostech.

První betlémy v oblasti Vysočiny byly z papíru a střediskem jejich výroby byla Třebíč. Do Třeště jejich výrobu přinesl na počátku 19. století místní soukeník František Jabůrek, který začal papírové figurky také vytvářet. Imaginární krajina byla u papírových betlémů postavena z mechu, do něhož byly zapíchány figurky vystřižené z několika vrstev kreslicího a notového papíru a nabarvené práškovými barvami smíchanými s arabskou gumou.

Po roce 1860 se v třešťských betlémech začínají objevovat dřevěné figurky jak ze vzdáleného Tyrolska, tak i z nedalekých měst jako Trhová Brtnice či Jihlava, kde se – zvláště u bohatých soukeníků –  stává stavba dřevěných betlémů záležitostí společenské prestiže. Velmi brzy nato se však místní betlémáři snaží dřevěné figurky vyrobit sami. Betlémářská tradice se v té době přesunuje od soukenických rodin, do rodin truhlářů, tesařů a ševců. Také mnozí řezbáři dosahují velmi slušné umělecké úrovně a jména jako Karel Brázda, Josef Liška či Jan Krechler se dostávají do povědomí lidí i daleko od města Třeště. Současně se rozvíjí i betlémská krajina a vytváří se jakýsi prototyp třešťského betléma, který jej odlišuje od ostatních betlémů a jehož charakter se zde udržel dodneška.

Centrem celé scény je takzvané zbořeniště, jež nahrazuje tradiční jesličky. Jedná se o romantickou zříceninu starého hradu, v jehož sklepení se nachází svatá rodina. Zbořeniště je většinou ze dřeva, stejně jako stavení a ostatní domy v krajině. Dříve se používala různá prkýnka ze starých obalů, ale dnes lze v Třešti spatřit i stavby z tak exotického materiálu, jako je kůr…