Tsavo East
Pneumatiky speciálně upraveného mikrobusu se marně snaží najít nějakou příjemnou trasu na „roletě“ vytlučené do prašné cesty. Tělo je obolavělé neustálým drncáním a horký vzduch, rozpálený poledním žárem, se tetelí nad krajinou. Všudypřítomný prach proniká otevřenými okny do vozidla a vytváří na nás tenkou rudou vrstvu. Nezdá se, že by v tuto dobu kterýkoliv živočišný druh, kromě věčně nerozumného Homo sapiens, vyšel z bezpečného stínu. A přece! Řidič prudce vypíná motor a ukazuje do boku. Přímo vedle cesty plují nad vrcholky sluncem sežehlé buše mohutné narudlé hřbety. Pak se objeví chobot a podezíravé oko vůdčí samice, která si pozorně prohlíží naše vozidlo. V té době už neruší ticho nic než pípání digitálních fotoaparátů. Stádo slonů obratně strhává našedlé listy z nízkých keřů a přechází hlouběji do buše, až se nám ztratí z dohledu. Následovat je nemůžeme. Tohle je jejich království
Národní park Tsavo East je největší ve východní Africe. Měří 13 747 km2 a společně se svým menším bratříčkem Tsavo West patří k největším chráněným územím na světě. Tvoří asi 40 % rozlohy všech keňských národních parků a rezervací, kterých je dnes něco přes padesát. Park začíná v místech, kde se polosuchá oblast Taru dotýká pohoří Taita. Tudy také prochází dopravní koridor mezi Mombasou a Nairobi, který tak odděluje Východní a Západní Tsavo. Tsavo East je – kromě několika skalnatých vrcholků v blízkosti nairobské silnice – převážně plochá krajina tvořená buší a savanou. Směrem na sever se její nadmořská výška zvětšuje, protože za řekou Galana začíná obrovský lávový výlev, který tvoří náhorní planinu Yatta, kam ale návštěvníci zajíždějí jen zřídka.
Park byl založen po 2. sv. válce jako druhý národní park v Keni. V meziválečném období proslul coby lovecký revír pro bílé lovce, kteří si odsud odvezli nejednu trofej. I dnes je pro svoji relativní dostupnost z turistických resortů na pobřeží Indického oceánu cílem safari, samozřejmě neloveckých. Většina jedno- a dvoudenních safari směřuje do jižního cípu parku, což má několik důvodů: Jsou zde kvalitní ubytovací zařízení a zdejší síť prašných cest se každoročně opravuje. Hlavní turistická sezona u Indického oceánu spadá do období sucha (od prosince do března), kdy se zelená buš mění v suchá křoviska a řada napajedel vysychá. Stáda zvěře se stahují do oblasti epizodní řeky Voi a k přehradnímu jezeru Aruba, kde mají dostatek vody i potravy. Díky tomu může i krátké safari poskytnout relativně silné zážitky.
Název Tsavo pochází z jazyka kmene Akamba a znamená „místo k zabíjení“. Původ názvu není dnes zcela jasný, ale předpokládá se, že Akambové, kteří kvůli nedostatku srážek nemohli plně rozvinout zemědělství jako například kmeny na Centrální vrchovině, sem chodívali lovit zvěř. Nasvědčovaly by tomu i názvy jako například skála Mudanda („pruh masa“), kde se prý maso ulovených zvířat sušívalo. Přesto se občas vyskytne názor, že název připomíná některé jiné krvavé epizody z historie oblasti. Tsavo jich má totiž hned několik.
Železnice šílenců
Koncem 19. stol. se britská vláda ze strategických důvodů odhodlala ke stavbě, která měla spojit přístav Mombasa s pobřežím Viktoriina jezera v Ugandě, jež byla branou k hornímu Nilu a dalším britským koloniím na severu. Železnice měla vést nejnáročnějšími oblastmi, jaké si jen člověk dovedl představit, a stala se druhým nejnákladnějším projektem v koloniální Africe, hned po Suezském průplavu! Stavba, která pohltila 5 % ročního rozpočtu celého impéria, si vysloužila název The Lunatic Express – Šílený expres.
Tisíce indických dělníků zahájily v roce 1896 stavbu železnice sledující někdejší trasu svahilských karavan. Přes všechny těžkosti se zásobováním, počasím a všudypřítomnou malárií dosáhla železnice v březnu 1898 řeky Tsavo a pod vedením zkušeného koloniálního důstojníka, plukovníka Pattersona, se začalo s výstavbou mostu. V té době však Tsavo dostálo svému jménu. Z tábora se začali ztrácet dělníci, a jak plukovník Patterson zjistil, měli je patrně na svědomí dva mohutní lvi. Jako přízraky se nořili z temnot buše a napadali dělníky, často bezvládné při malarických záchvatech. Dokázali pronikat i přes ochrannou hradbu z trnitých keřů, kterou nechal plukovník zbudovat, a odnášeli si svoji bezbr…
Úplné znění článku naleznete zde