Urputná nezávislost

Na území dnešního Skotska přišli první lidé asi 2000 let př. n. l. a zanechali po sobě kamenné pohřební mohyly i četné menhiry, často v kruhovém uspořádání, jejichž mystériu se obdivujeme dodnes. První keltské kmeny se dostaly do Skotska přes Francii a Irsko v průběhu posledního tisíciletí př. n. l. a přinesly s sebou relativně rozvinuté zemědělství a znalost výroby železných nástrojů a zbraní. Zbytky jejich sídlišť obehnaných palisádami vypovídají o tom, že jim válečnické umění nebylo cizí. Tito světlovlasí a modroocí Keltové rozšířili sféru svého vlivu i na jih, do úrodnějších oblastí na úpatí Skotské vysočiny. Jednotlivé kmeny však mezi sebou často bojovaly. Z jejich období se dochovalo kolem pěti stovek takzvaných brochů, pro Skotsko typických. Jsou to kruhové, kónicky se zužující obranné pevnosti až 10 metrů vysoké a s dvojitými zdmi. V koridoru mezi brochy bývala různá skladiště a zásobárny, zatímco na centrálním dvoře měla své místo obvykle studna a ohniště.
Melrose AbbeyV 1. století pronikali na ostrov Velká Británie Římané, kteří záhy po dobytí jeho jižní části tam založili svou novou kolonii. Severní část ostrova, zhruba dnešní Skotsko, nazývali Kaledonií (Caledonia) a původní keltské obyvatele Pikty, údajně pro jejich pomalovaná těla. Přestože byla římská okupace kulturně přínosná pro mnoho národů v Evropě, Piktové a další keltské kmeny se podrobit nechtěli. A tak byli vytlačeni do okrajových oblastí britských ostrovů, mimo jiné i na hornatý sever. Římané se po několika neúspěšných výbojích nakonec rozhodli neplýtvat silami na boj s původními obyvateli ostrova a raději postavili mezi sebou a nepoddajnými Kelty zeď…

Další informace o Velké Británii naleznet zde: http://www.sopka.cz

Shopping Cart