Velkou zeď zná každý. Byly o ní popsány tuny papíru, nesčetněkrát byla vyfotografována a nafilmována, stala se zdrojem více či méně pravdivých legend a mýtů, předmětem více či méně vážných sporů. Ten poslední – Je vidět z vesmíru? – se nově rozpoutal před pár lety po návratu prvního čínského kosmonauta z oběžné dráhy. Může ještě vůbec něčím překvapit? Ale jistě – dokud nestane člověk na Velké zdi vlastní nohou, neví o ní vůbec nic.
Ten pohled je… jaký vlastně? Velkolepý, monumentální, neuvěřitelný, jedinečný – to všechno ano, pokud jsme turisté na prázdninách. Beznadějný – kdybych byl dobyvačný nájezdník na malém středoasijském koníkovi, lepší přívlastek by mě nenapadnul a ještě bych si připadal dost demoralizovaně. Hrůzný a děsivý – pokud bych jako voják, rolnický odvedenec nebo vězeň pracující na stavbě měl vůbec čas a sílu dívat se po okolí, přesnější slova bych nevymyslel.
Krajina kolem je zvlněna stovkami kopců, jejichž strmá úbočí porůstá les. Jsou seřazeny do pásů oddělených hlubokými údolími. Na hřbetě jednoho z nich se táhne Drak vinoucí se nad horami, méně poeticky Zeď dlouhá deset tisíc li (Wan-li Čchang-čcheng) a nebo prostě jen Dlouhá zeď (Čchang-čcheng), na Západě známá jako Velká zeď. Tradiční čínská délková míra li nabývala v historii různých hodnot, v moderní době se ustálila na 500 m. Velká zeď je ve skutečnosti delší než 5000 km, úplně přesné číslo se ale nedá stanovit. Záleží nejen na krajních bodech, ale také na průběhu (dnes už neúplném) a na tom, jak se započítají různé odbočky, které existovaly a které jsou v některých případech odhalovány teprve dnes na základě satelitního snímání zemského povrchu. Jedna čínská zpráva o stavu Velké zdi z počátku roku 2004 hovoří o 6350 km a uvádí, že zachována je dnes pouze třetina této délky a zachovalých úseků nadále ubývá. Na druhé straně ale učinili archeologové v roce 1998 rozsáhlé nálezy v autonomní oblasti Sin-ťiang. Podle mnohých šlo o zdi, které je nutné připočítat k Velké zdi (a zároveň posunout její západní konec, tradičně umisťovaný na okraj Gobi do Ťia-jü-kuanu v provincii Kan-su, o notný kus na západ). Pokud ano, dostali bychom se rázem na délku asi 7200 km.
Návštěva některého úseku Velké zdi patří při pobytu v Pekingu takřka k povinnostem. Nejčastěji se jezdí na zrekonstruovaný úsek u Pa-ta-lingu, asi 65 km severozápadně od Pekingu. Jedním z pragmatických důvodů je skutečnost, že nedaleko leží císařské hrobky dynastie Ming, takže lze obě lokality pohodlně spojit do jednodenního výletu. Obdobným směrem leží také Ťü-jung-kuan, soutěska, v níž stojí Srdce draka – mohutná pevn…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Vysoké Tatry