Jen základy a zbytky stěn zůstaly z římské vily stojící asi pět kilometrů od dnešního města Piazza Armerina na jihovýchodě Sicílie. Přesto nikdo nepochybuje o tom, že šlo o jedinečné architektonické i umělecké dílo. Svědčí o tom mnohobarevné podlahové mozaiky, jež tvoří nejvelkolepější soubor římských mozaik na celém světě. Nabízejí unikátní pohled do každodenního života Římanů v době, kdy se jejich říše už pomalu začala vytrácet z dějin.
Piazza Armerina ve východní části sicilského vnitrozemí na sebe zdálky upozorňuje kupolí katedrály, jež korunuje kopec Colle Armerino. K jeho patě sestupují natěsnané, terasovitě uspořádané domy, jejichž fasády od bílé přes okrovou až k hnědé ladí s barvou obrovského chrámu. Kromě impozantní katedrály a řady dalších kostelů nabízí Piazza Armerina návštěvníkům už jen spleť omšelých uliček typických pro věčně ospalé provinční město. Turisté se tu obvykle zdrží jen krátce, protože nedočkavě spěchají za mozaikami v nedaleké Villa Romana del Casale, o nichž bedekry píší v superlativech.
Historici se stále dohadují, čí zásluhou, k čemu a proč tak daleko od center tehdejší římské říše vznikla v zalesněném údolí sicilského vnitrozemí honosná stavba, jež mohla směle soupeřit s nádherou proslulé Hadriánovy vily v Tivoli. Vila v Casale pochází z přelomu 3. a 4. stol. n. l. a byla postavena na místě starší venkovské usedlosti. O jejích osudech se nedochovaly žádné záznamy, ve 12. stol. ji ale, zřejmě už poničenou, zavalil sesuv bahna z hory Mangone. Pod nánosy zůstala skryta až d…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie