Výstup na Radhošť

Výstup na Radhošť

Pobývat na Valašsku a nevystoupit na Radhošť snad ani není možné. Přitažlivost bájné hory je mimořádně silná, navíc je to hezký výlet, což samozřejmě vědí i místní. Vrchol Radhoště tak patří k nejoblíbenějším turistickým cílům v celém regionu.

Hlavní legendy, které se pojí s vrcholem Radhoště (1129 m n. m.), jsou dvě. Podle první zde staří Slované uctívali boha slunce, hojnosti a úrody Radegasta, podle druhé jeho modlu osobně skáceli Cyril s Metodějem a nahradili ji křížem. Až na možnost odvození názvu hory od jména pohanského božstva Radogosta či Radegasta nemá ani jedna z nich žádnou oporu v historických pramenech či archeologických nálezech a přinejmenším pověst o příchodu věrozvěstů má původ až v době barokní. Obě se však výborně uplatnily v rámci zdůrazňování dlouhé historické a kulturní tradice Čechů a Moravanů, jež zahájilo období národního obrození a úspěšně v něm pokračovali i vlastenci v 2. pol. 19. stol. Když se rozhodlo, že do základů Národního divadla budou zasazeny pamětní kameny z památných míst naší země, nechyběl mezi nimi kámen z Radhoště. Ba co víc, do Prahy dorazil 30. 4. 1868 jako vůbec první, ozdoben stuhou s nápisem „Ačkoliv Radhošť vzdálený, předce je s Vámi spojený“, dostal číslo jedna, slavnostnímu výboru ho předal František Palacký coby Moravan v Praze z nejvýznamnějších a v základech byl uložen po boku kamene z Řípu. A když už jsme zmínili Palackého, rodáka z nepříliš vzdálených Hodslavic na rozhraní Valašska a Kravařska, tak dodejme, že o rok později se stal protektorem podpůrného spolku moravských studentů na pražské univerzitě pojmenovaného Radhošť, a připomeňme také, že naopak už jako mladý student napsal oslavnou báseň Na horu Radhošť, kde vrchol opěvuje verši jako „Jasně, Radhošti, vznes korunu svou! Slovanův oltáři a Slávie věrná ty památko!“ Nově vytvořenou symboliku Radhoště pak podtrhla návštěva prezidenta Masaryka, který vystoupil na jeho vrchol v roce 1928.

Přístupových tras na vrchol Radhoště vede několik z různých stran, lišících se od sebe jak náročností výstupu, tak „přidanou hodnotou“, tedy tím, co všechno se dá na cestě vidět a zažít. Z hlediska pěší turistiky coby určitého sportovního výkonu je nejhodnotnější výstup z Rožnova pod Radhoštěm po Cyrilometodějské stezce, 9 km dlouhé, červeně značené trase, která ovšem překonává převýšení více než 750 m, takže je fyzicky ze všech nejnáročnější. Ze západní strany lze cestu nastoupit rovněž v sedle Pindula, kudy asi v polovině vzdálenosti mezi oběma městy prochází hlavní silnice z Rožnova do Frenštátu. Modře značená cesta se na rozcestí pod Černou horou napojí na Cyrilometodějskou stezku. Celkem v tomto případě ujdete asi 5 km s převýšením necelých 600 m. Délkou i převýšením je podobný výstup od severu z Trojanovic, resp. od turistické chaty Ráztoka – nejprve po zelené značce nahoru na Radhošťský hřbet a pak společně s modrou na vrchol Radhoště. Z opačné strany, od jihu, se dá na Radhošťský hřbet vystoupat po zelené značce z Prostřední Bečvy a pak opět po modré na vrchol (7,5 km, převýšení 700 m). Tím jsme se dostali k nejoblíbenější, nejpohodlnější, ale také obsahově nejzajímavější modře značené trase, která vede od východu z Pusteven, je dlouhá 4 km a překonává převýšení jen asi 115 m.

Radhošť - Pustevny - interiér Libušín byl po požáru obnoven. Pohled do interiéru restaurace

Interiér Libušína byl po požáru obnoven stejně jako celá stavba v původní podobě jak ho navrhl Dušan JurkovičPustevny
Na Pustevny se dá dojet autobusem z Rožnova nebo autem. V tom případě ale pozor, parkoviště je sice velké, ale zvláště v sezoně a o víkendech za hezkého počasí se rychle plní. Ideální je vyrazit brzy ráno – a nejen kvůli místu na parkovišti. Třetí variantou je sedačková lanovka z Ráztoky. Pustevny dostaly své jméno podle poustevníků, kteří tu přebývali ještě v 18. stol. Dnes by se asi nestačili divit, protože v nejexponovanějších dnech připomíná toto místo nejvíc ze všeho tábor lidu. O jeho turistickou proslulost a do značné míry i dnešní podobu se postarala Pohorská jednota Radhošť založená roku 1884 ve Frenštátě pod Radhoštěm a považovaná zřejmě za vůbec první českou turistickou organizaci v našich zemích. V letech 1891–1926 vybudovala na Pustevnách postupně několik turistických chat, tehdy označovaných „útulny“, rozhledny, jídelnu, letní tělocvičnu a hotel…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 12/2021

Radhošť
Shopping Cart