Svatý Mořic má vrozeného průkopnického ducha, a to nejen jako první středisko zimních sportů a cestovního ruchu, ale současně i první místo ve Švýcarsku, kde bylo zavedeno elektrické osvětlení. Dnešní největší mořický „highlight“, White Turf, má tradici dlouhou už od roku 1906. Kromě toho, že jde o společenskou atrakci, je to opravdový závod nejvyšší prestiže. Když se poddáte čistému sportovnímu zážitku, zažijete ohromující podívanou za zvuku burácejících kopyt tříštících ledovou plochu v tak neuvěřitelné rychlosti, že můžete pro lepší soustředění klidně zadržet dech, než doběhne váš favorit.
Závod vymyslelo pár podnikavých sportovních nadšenců jako zcela nový druh sportovní zábavy zvané skijöring (odvozeno z norského snörekjöring – jízda s lany). Ten první byl však zcela odlišný od toho dnešního. Závod probíhal na silnici ze Svatého Mořice do Champfèr a účastníci startovali individuálně po minutových intervalech. Poté, co byl však skijöring převeden už v následujícím roce na dráhu na zamrzlém jezeře, začalo se závodit skupinově kůň proti koni, závodník proti závodníkovi.
Výkon jezdců při skijöringu je zcela mimořádný, podmínkou je perfektní ovládání lyží i stoprocentní kontrola nad čtyřnohými partnery. Zvládnout 2700 m dlouhou trať ve smršti sněhu a v rychlosti, která dosahuje až 50 km/h, vyžaduje vysokou atletickou zdatnost, instinkt a houževnatost. Zvláště nejistou fází závodu je start, kdy se snadno vzájemně zapletou opratě a plnokrevníci se mohou rozskočit do všech stran. Rozhodujícím faktorem, který ovlivňuje konečný výsledek, je pozice, na kterou se závodník dostane v úseku mezi startem a první zatáčkou.
V dalších letech přibyly ke skijöringu rovinové a klusácké dostihy. V současnosti se White Turf, jak se dostihy nazývají od roku 1990, koná tři únorové neděle po sobě. Každý závodní den zahrnuje několik rovinových a klusáckých dostihů a jeden závod ve skijöringu. Výsledky skijöringových závodů se sčítají a jezdec s nejvyšším počtem bodů je na závěr vyhlášen Králem Engadinu. Oprávněně – skijöring ve své původní podobě je engadinským unikátem, nikde jinde na světě totiž nesoutěží dostihoví plnokrevníci bez jezdců, zato s lyžaři na vlečných lanech v závěsu.
Dostihovým vrcholem White Turfu je rovinový dostih na 2000 m Gübelin Grand Prix St Moritz, který se může pochlubit nejvyšší peněžní odměnou za vítězství ve Švýcarsku, letos dotovanou rekordní částkou 131 131 franků. Výjimečné podmínky, místo, které má unikátní styl a atmosféru, 130 000 m2 ledové plochy a každoroční návštěva přes 30 000 diváků sem přitahují elitní mezinárodní jezdce a stáje prvotřídních koní. Vstupné na dostihy je přitom překvapivě dostupné, stojí pouhých 20 franků, ato včetně první sázky v hodnotě 2 franků.
Letošní finále se vyznačovalo spoustou sněhu. První dostih probíhal ještě v působivé kulise oslepujícího slunce a blížících se těžkých sněhových mračen, která se zanedlouho nemilosrdně usadila nad jezerem a celé odpoledne snášela svou štědrou nadílku. Program je nabitý: než stačíte dopít sklenku šampaňského, prohlédnout si koně v paddocku, uzavřít sázky, vyzkoušet boty ve stánku „Shoes for the stars“ nebo klobouky Borsalino, nechat se vidět ve stánku Badrutt’s Palace, je nevyšší čas vyrazit na jednu ze šesti tribun a ukořistit nejlepší výhled. Dostihy mají relativně vyšší pravděpodobnost výhry, než kterékoli jiné sázení, takže většině návštěvníků nejde jen o pouhé povyražení. A pak je tu slavobrána pro vítěze, promenáda vítěze a cena, kterou v souladu s tradicí předávají graubindenské hostesky ve vyšívaných červeno černých krojích jak děvčátka z hor. Pro dostihové odborníky bylo letos velkým překvapením vítězství šestiletého koně African Art. Outsider s kurzem 16,9:1 i jeho žokej Feddy Di Fède měli mimořádný den a 73. Gübelin Grand Prix vyhráli.
A jestli vás ani tahle sláva neopije, vydejte se půvabným Engadinským údolím do vesnice Sils Maria, která je považována za mimořádně energeticky silné a pozitivní místo. Možná i proto sem v letech 1883–1888 jezdil na letní byt Friedrich Nietszche, který tu formuloval svoje filozofické teze, inspirován nádhernou přírodou kolem jezera Silvaplana. Dnes si tu můžete prohlédnout Nietszcheho muzeum a dokonce se ubytovat ve stylovém intelektuálském apartmá a po nocích hloubat nad spisy z místní obsáhlé knihovny Nietszcheho nadace.