Zelená a černá Oaxaca

V Mexiku se lidé pocházející z Oaxaky těší velké úctě. Říká se, že přes svou chudobu a nízké vzdělání bývají velmi inteligentní a v životě je čeká úspěch. Možná je příčinou této víry fakt, že z Oaxaky pocházeli i jediní dva mexičtí prezidenti indiánského původu. Prvním byl osvoboditel od francouzské okupace Benito Juárez a druhým dlouholetý diktátor Porfírio Díaz.

Oaxaca velká asi jako Maďarsko je pátým největším státem Mexika. Dvě třetiny území zaujímají masivy Sierry Madre de Oaxaca a Sierry Madre del Sur, zbytek náleží nížinaté a teplé Tehuantepecké šíji, nejužšímu místu mexického území. Uprostřed hor naleznete systém tří Centrálních údolí, v jejichž středu vzniklo hlavní město nesoucí stejné jméno jako celý stát. Vyvážené spojení půvabně zelené hornaté krajiny, koloniálního dědictví a pořád ještě silného indiánského osídlení láká do Oaxaky stále více návštěvníků z celého světa. A pro Mexičany je Oaxaca státem, který reprezentuje kvintesenci mexičanství a je jakýmsi „srdcem“ dnešní země.

První dojem návštěvníka Oaxaky zcela ovládne zelená barva, barva bohatých horských lesů, které se střídají s loukami, skoro takovými, jaké známe od nás, jen jaksi tropicky bujnějšími, šťavnatějšími a plnými jak některých známých, tak většinou exotických bylin. Není divu, že právě tady narazíme na krále mexické zeleně, jímž je tzv. strom z Tule, nejstarší strom Mexika. Najdete jej několik kilometrů východně od Oaxaky cestou na Mitlu. Více než 2000 let starý Ahuahuete de Santa María del Tule je druhem cypřiše. Pod jeho košatými větvemi kdysi procházeli příslušníci většiny starobylých civilizací Mexika a po nich španělští obyvatelé mnoha generací. Obvod jeho kmene je 58 m a průměr 14,5 m. Cypřiš roste v zahradě kostelíku, kam jej chodí navštěvovat zvědavci obcházející strom v uctivé vzdálenosti. Pouze občas se pořádá akce, při níž se zkouší, kolik dospělých či dětí je zapotřebí k obejmutí kmene. Výsledek pak obvykle spatříte na místních pohlednicích.

Další pozoruhodností krásné oaxacké přírody je vápencový vodopád Hierve El Agua neboli Vřící voda, nacházející se blízko městečka San Lorenzo Albarradas a nedaleko archeologické zóny Mitla, asi 52 km východně od města Oaxaca. Dominantou rozlehlého zeleného údolí, nabízejícího překrásné panoramatické pohledy, jsou dva zkamenělé vodopády tvořené uhličitanem vápenatým. Po tisíciletí je vytvářejí prameny teplé minerální vody vyvěrající na vrcholu úbočí. Stékající voda zformovala bizarní rampouchy, tající svíce a další útvary gigantických rozměrů. V okolí jsou další dva přírodní divy – Rabo de Culebra (Hadí ocas), skalní stěna dlouhá 200 m a vysoká 50 m, a Puente neboli Most, skalní jeskyně s nádrží o průměru 20 m, odkud vytéká místní říčka. Jsou zde také stopy po zavlažovacím systému vytvořeném pravděpodobně Zapotéky asi 700 let př. n. l. Hierve el Agua má dobré turistické zázemí a naučnou stezku obcházející kamenné vodopády z nejzajímavějších stran. Projdete ji zhruba za dvě hodiny a seznámíte se přitom s různými zástupci charakteristické oaxacké flóry i fauny.

Už před příchodem evropských dobyvatelů existovaly v Oaxace mocné indiánské říše, v jejichž kultuře se spojovaly vlivy sousedních Mayů i centrálního Mexika. Nejvýznamnější z nich vybudovali Zapotékové a její historické centrum můžete při troše štěstí zahlédnout z okna svého hotelového pokoje na jednom z vršků obklopujících ze všech stran hlavní město. Monte Albán (Bílá hora) ovládal jih Mexika prvních osm století našeho letopočtu a dnes je jednou z nejkrásnějších archeologických lokalit v celé zemi. Kamenné stavby okolo centrálního nádvoří a dvou protilehlých plošin zaujímají celý hřbet protáhl…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Mexiko