Zoo Lipsko

Zoo budoucnosti

Zoo Lipsko
Vycházka tropickým deštným lesem, včetně stezky v korunách stromů, ale bez rizika, že si odnesete osm obřích pijavic. Cesta do dávné minulosti Země za tvory, kteří zapomněli vymřít. Setkání se čtyřmi druhy lidoopů ve velkorysém zařízení, které budí obdiv po celém světě. Africká savana i les okapi, himálajský horský svah i jihoamerická pampa, ale také snadno přehlédnutelné vzácnosti, jako třeba vyhubením ohrožené cichlidy z Madagaskaru. Lipská zoologická zahrada vás vítá!

Lipská zoo oslavila letos své 140. narozeniny. Od svého založení urazila velký kus cesty. Hostinský Ernst Pinkert, který otevřel 9. června 1878 za svou restaurací na hektarové louce v údolí Rosental soukromý Pfaffendorfer Tierpark, by toho v dnešní více než šestadvacetihektarové zahradě už moc nepoznal. I když přece – hned vedle historického vchodu do zoo stojí před několika lety zrekonstruovaná Kongresová hala, postavená v roce 1900 v místech původní restaurace jako měšťanská společenská hala. A v samotné zahradě stále stojí v části nejblíže ke vchodu původní ředitelský dům a pavilony opic a šelem, všechny postavené ve stejném stylu a době a odrážející ambice v roce 1898 nově zřízené akciové společnosti, v kterou se zoo proměnila. Soubor nejstarších, památkově chráněných staveb doplňuje ještě akvárium z roku 1910, jehož otevření se už Pinkert nedožil, zemřel o rok dříve.

ZOO Lipsko - budova Akvária z roku 1910
Jedním ze stále sloužících pavilonů v „zakladatelské zahradě“ je budova Akvária z roku 1910, vlevo její moderní přístavba

Pouze akvárium, rozšířené v roce 1913 o terarijní část a v roce 1992 o novou přístavbu, stále slouží svému původnímu účelu, i když ho v blízké budoucnosti čeká další rekonstrukce. Většinu návštěvníků asi nejvíce zaujme kruhová mořská nádrž se žraloky obepínající celé patro přístavby, ale za pozornost stojí i mnohé klasické nádrže, ať už třeba s ojediněle chovanými trnonoši, kteří mají na dolní čelisti zvláštní orgán osídlený světélkujícími bakteriemi, nebo s několika druhy kriticky ohrožených cichlid z Madagaskaru.

V ředitelském domě je dnes umístěno návštěvnické centrum a zooškola. Pavilon opic byl uvnitř kompletně předělán a nově slouží jako pavilon koalů. Tihle návštěvnicky mimořádně oblíbení vačnatci jsou velcí samotáři, a tak má pavilon pouhé dva obyvatele. Oobi Ooobi sem přišel v roce 2016, druhý samec Tinaroo letos v červenci. Každý má k dispozici luxusní garsonku o ploše 36 m2 a až 7 m vysokou, kam se vejde spousta kmenů a větví, zčásti trnovníkových, zčásti umělých, nejen na šplhání, ale také na odpočinek. Koalové prospí 18–22 hodin denně, během nichž v klidu a pomalu tráví v až 2,5 m dlouhém slepém střevu listy blahovičníků, jež jsou jejich jedinou potravou. Jeden koala jich potřebuje asi 30 kg týdně – ne, že by je všechny spořádal, vybere si z nich podle momentální nálady a chuti jen zhruba dvacetinu, ale bez možnosti výběru by se koalům nedařilo.

Šimpanz v Zoo Lipsko
Velkou pýchou lipské zoo je Pongoland, jedinečné chovatelské zařízení pro čtyři druhy lidoopů – na snímku šimpanz

Pavilon šelem má za sebou slavnou minulost, v níž se mu přezdívalo „lipská továrna na lvy“. Narodilo se jich tu totiž více než 2300! Do 21. stol. ale vstoupil už bez zvířat (až na terária se dvěma druhy žab), protože moderním nárokům na jejich chov neodpovídal. Byl přeměněn v Archu objevitelů, kde se návštěvníci dozvědí nejrůznější podrobnosti o ochraně přírody a živočišných druhů, o aktivitách lipské zoo jak v rámci evropských programů záchranných chovů, které se týkají asi 140 zvířecích druhů, z nichž v Lipsku chovají více než 40, tak i přímo v místech, kde ohrožená zvířata zatím stále ještě žijí v přírodě.

Historické první části se říká Gründer-Garten (zakladatelská zahrada) a tvoří jeden ze šesti „zážitkových světů“, do nichž je celá zoo rozdělena. Tato koncepce vychází z generálního plánu rozvoje, který se postupně realizuje od roku 2000 a měl by být dokončen v roce 2022. Jeho základním cílem je vybudování „zoo budoucnosti“ s prostornými výběhy nabízejícími zvířatům prostředí co možná nejvíce kopírující přírodní podmínky, bez mříží a pletiva, kde nezbytné zábrany tvoří především vodní plochy, živé ploty, příkopy, sklo, případně téměř neviditelné elektrické ohradníky.

Prvním a hned zcela mimořádným počinem na cestě k zoo budoucnosti byl Pongoland – chovatelské zařízení pro lidoopy vybudované na ploše…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Lipsko

Zoo Lipsko