Jednou ze zajímavostí, kterých si určitě na cestách po Jesenicku všimnete, je hustý pás bunkrů vinoucí se krajinou. Od města Králíky stoupá až do výše kolem 1300 m n. m. na horu Sušina, na druhé straně klesá ke Starému Městu, odtud k Branné a pak se zase zvedá po úbočí Hrubého Jeseníku. Jde o prvorepublikové československé opevnění, ve své době jedno z nejdokonalejších v Evropě, které právě na Králicku a Staroměstsku nabízí opravdové unikáty…
Plány na vybudování pohraničního opevnění se objevily prakticky ihned po nástupu Adolfa Hitlera k moci roku 1933 a o dva roky později se už stavělo, a to nejen v pohraničí, ale i ve vnitrozemí Čech (tyto pevnosti byly během okupace většinou zničeny Němci). Opevnění bylo dvojího typu – těžké, určené pro početnější posádky, odolnější a s mohutnější výzbrojí, a lehké, kde každou posádku tvořilo jen několik mužů.
Nejkomplexnějšími těžkými objekty byly dělostřelecké tvrze, kterých bylo původně naplánováno 17, ale dokončit se podařilo pouhých pět. Největší z nich, Hůrka, se nachází právě u Králík. Lehké opevnění reprezentovaly nejprve stavby vzoru 36, které umožňovaly pouze čelní či kosou palbu a úplně jim chybělo ventilační zařízení, takže posádka se mohla otrávit zplodinami ze střelby. Vzor 36 v Jeseníkách nenajdeme, zato v sousedních Orlických horách je těchto objektů spousta. Záhy se však začaly stavět objekty vzoru 37, určené k boční střelbě, u nichž jsou střílny chráněny typickými „uchy“. Palba měla být směřována především do okolí sousedních objektů, které se tak kryly navzájem a vytvářely nepřerušený pás (většinou byly ve dvou či třech řadách za sebou). Vzor 37 je známý pod přezdívkou „řopík“ – podle zkratky ŘOP, Ředitelstva opevňovacích prací, jež výstavbu řídilo. Jednotlivé typy se označovaly písmeny abecedy A–E, nejrozšířenější (85 %) byl typ A. Objekt vz. 37 A měl dvě střílny a byl určen pro sedm mužů, kteří obsluhovali dva těžké nebo lehké kulomety. Pokud takový řopík navštívíte, uvidíte, že nebyl určen k trvalému obývání. K ubytování posádky měly sloužit chaty nebo stany v okolí.
Kolem Králík najdeme spoustu řopíků, ale také několik těžkých objektů včetně Hůrky, největší dělostřelecké tvrze u nás, jež byla při vyhlášení mobilizace rovněž nejdokončenější. Obrovský komplex podzemních chodeb s kolejovou svážnicí propojuje vchodový objekt, dělostřeleckou otočnou věž K-S 12 „Na kótě“, dělostřelecký srub K-S 11 „Na svahu“ a dva pěchotní sruby – K-S 10 „U boží muky“ a K-S 13 „U lomu“. V podzemí se nacházely mj. muniční sklad a kasárenský areál. V současné době slouží tvrz jako muzeum, jež kromě původního vybavení a jeho fungování představuje také historii československých výsadkářů. Do taktické sestavy tvrze patří i samostatná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b „Utržený“ na vrchu Veselka, která ale na podzemní systém napojena nebyla. Tento typ srubu je na Králicku unikátní, v jeho střeše se dochoval poslední pancéřový zvon v celé oblasti. Dnes pozorovatelna funguje jako soukromé muzeum a je od ní krásný výhled po krajině.
Tvrz Hůrka spojuje s dalšími zajímavými objekty naučná stezka Vojenská historie: zavede vás také k Vojenskému muzeu Králíky, k pěchotnímu srubu „U cihelny“, Muzeu opevnění Králický řopík a řadě dalších menších objektů. Ve Vojenském muzeu se dozvíte leccos z historie československé armády i 2. sv. války a prohlédnout si můžete velké množství vojenské techniky, zbraní a dalších exponátů. Kousek odsud najdete i pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“, jenž je samostatným muzeem, provozovaným Vojensko-historickým klubem Erika Brno. Jde o dokonale opravený objekt, v němž si můžete prohlédnout expozici o československých legiích, o výstavbě opevnění a také jedinou expozici v ČR věnovanou Finanční stráži. Muzeum připomíná rovněž památku četaře Arnošta Hrada, který byl v době mobilizace zástupcem velitele objektu, po odstoupení pohraničí Německé říši odmítl z objektu odejít a přímo v něm se na protest zastřelil. Muzeum Králický řopík vám pak předvede, jak vypadal nejrozšířenější typ lehkého opevnění u nás, vzor 37 A-160 (číslo za pomlčkou udává úhel rozevření os střílen ve stupních), s funkčním vybavením.
O něco dále na sever od Králík, mimo naučnou stezku, stojí u železniční stanice Červený Potok pěchotní srub K-S 8 „U nádraží“. Také tento objekt zrekonstruovala parta nadšenců (Klub vojenské historie Vlašim) a provozuje v něm muzeum. Dozvíte se zde mimo jiné i o podzemní nacistické továrně Richard, o litoměřickém koncentračním táboře nebo o bojích na Dukle.
Další na pevnosti bohatou a zajímavou oblastí je okolí Starého Města pod Sněžníkem. I zde najdeme naučnou stezku, která propojuje více objektů, navíc vede malebnou podhorskou krajinou, po svažitých loukách, odkud je krásný výhled na Hrubý Jeseník. NS Staroměstská pevnostní oblast je dlouhá asi 7,5 km, značená červenobílým místním značením a propojuje pět objektů těžkého opevnění – sruby 31a „Borek“, 31 b „Ozdravovna“, 32 „Krajní“, 33 „Lesík“ a 34 „Svah“. Některé z nich si lze prohlédnout i zevnitř, přístupné jsou však nepravidelně a po předchozí telefonické domluvě (kontakty lze najít na internetu, např. na webu Turistického informačního centra Staré Město). Některé z nich spravuje Beton Bunker Club Kronfelzov, který provozuje rovněž Vojenské muzeum, umístěné v objektu č. 11 v areálu bývalých kasáren ve Starém Městě pod Sněžníkem (na jižním okraji obce u silnice do Hanušovic). Jeho dvě expozice se věnují československému opevnění a historii československé armády. Ve stejném areálu najdete ještě druhé muzeum, které pod názvem Muzeum vojenské historie a Staroměstska provozuje občanské sdružení Staroměstští Patrioti. Představuje rovněž naši armádní historii, a to už od československých legií, prohlédnout si můžete maketu řopíku, pobýt v dobové prvorepublikové vojenské knihovně a pročíst si historickou literaturu, nebo dokonce přespat ve vojenské světnici kasáren.