Nedaleko západního konce Ossiašského jezera se na samém okraji masivu Ossiašských Taur zvedá zalesněný kopec, nepřehlédnutelný díky monumentálnímu torzu hradu Landskron, které se roztahuje po celém jeho plochém temeni. Na tomto strategickém místě, převýšeném vůči okolí o téměř půldruhého sta metrů, je přítomnost hradu spolehlivě doložena od poloviny 14. stol., ale s velkou pravděpodobností tu stál již mnohem dříve. Po většinu své existence patřil k nejvýznamnějším a po renesančním faceliftu i k nejhonosnějším pevnostním stavbám Korutan, dokud v roce 1812 po zásahu bleskem nevyhořel. Z ruin sice už potom nepovstal, po dvou stoletích se ale opět těší věhlasu, i když úplně jinému, než jaký ho provázel dřív. Vděčí za to – světe, div se – dravým ptákům a opicím z rodu makaků.

Dnes se důkladně vyspravená zřícenina Landskronu počítá mezi desítku největších turistických atrakcí Korutan, přičemž reálně nabízí velké atrakce dokonce hned dvě. Za tou první se musí návštěvníci vydat z nádvoří do výše položených partií hradu, kde jsou pod širým nebem rozmístěny voliéry s několika desítkami dravých ptáků a sov. V téhle ptačí zoo, která funguje i jako záchranná stanice a výzkumné středisko, mají převahu druhy u nás nežijící anebo vzácné jako sovice sněžní, orlík krátkoprstý či sup hnědý. K vidění je tu i několik zástupců mimoevropských druhů, třeba orel bělohlavý nebo orel damaní (dříve zvaný též Verreauxův). Každá voliéra je opatřena stručnou trojjazyčnou charakteristikou chovaného druhu, obecnější informace o životě dravců lze pak najít na panelech upevněných na hradních zdech. Prohlídka voliér je sama o sobě hodně zajímavá, nicméně naprostá většina lidí sem přichází hlavně kvůli letovým ukázkám dravců, které se v období od dubna do října konají za příznivých povětrnostních podmínek dvakrát až třikrát denně. Výhradně pro tento účel tu mají v nejvýše ležícím místě areálu vybudovaný jakýsi stadiónek, k obloze vystrčenou zatravněnou čtyřúhelníkovou plochu, na jejíž delší strany navazují dvě stupňovité tribuny. Říká se mu vzletně Orlí aréna (Adlerarena), což je však název upřednostňující marketing před výstižností, jelikož orli se na programu podílejí stejnou měrou jako jiní ptáci.

Představení zahajuje sokolník-moderátor upozorněním, aby diváci během produkce nevstávali ze sedadel, protože ptáci budou létat nízko nad jejich hlavami. Potom podává ke každému letu obsáhlý výklad, obvykle v němčině. Ve vzduchu bývá zpravidla jen jeden pták, na párový let se vydává pouze dvojice orlů skalních. Někteří dravci předvádějí své lovecké dovednosti, to když muž táhne po zemi na provazu přivázanou návnadu a pták na ni útočí, jiní přelétávají sem a tam napříč arénou a usedají na vyvýšené sloupy podle toho, kam zrovna sokolníkovi…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Korutany