Korutany

65 

Vydání: září 2017

Vysokohorští turisté a horolezci tady budou na správné adrese. Stejně jako potápěči a další milovníci všemožných vodních sportů. Průzračnou vodu vesměs pitné kvality by si, pokud by mluvili, určitě pochválili i četní zástupci rybí říše. Na své si přijdou i rodiny s dětmi či zamilované páry, lyžaři, bikeři, cykloturisté, obdivovatelé alpské vegetace i vyznavači obyčejného ticha. Tady se snoubí romantika, majestátnost a pohostinnost Rakouska s italským i slovinským šarmem a chutěmi. Mondénní i tradiční, s mnoha jedinečnostmi. Oáza pro nejrozmanitější trávení volného času, kde si každý najde to své. Karibik pod Alpami. Takové jsou Korutany…

Korutany
Katalogové číslo: korutany Kategorií: , , , ,
časopis Země světa - logo
Korutany

Vysokohorští turisté a horolezci tady budou na správné adrese. Stejně jako potápěči a další milovníci všemožných vodních sportů. Průzračnou vodu vesměs pitné kvality by si, pokud by mluvili, určitě pochválili i četní zástupci rybí říše. Na své si přijdou i rodiny s dětmi či zamilované páry, lyžaři, bikeři, cykloturisté, obdivovatelé alpské vegetace i vyznavači obyčejného ticha. Tady se snoubí romantika, majestátnost a pohostinnost Rakouska s italským i slovinským šarmem a chutěmi. Mondénní i tradiční, s mnoha jedinečnostmi. Oáza pro nejrozmanitější trávení volného času, kde si každý najde to své. Karibik pod Alpami. Takové jsou Korutany.

Korutany mají jako jediná spolková země z celého Rakouska tříbarevnou vlajku se zlatým, červeným a bílým pruhem. Při putování krajinou vám ale v paměti zřejmě utkví hlavně jiné barvy. Kromě bílých čepiček alpských vrcholů dotýkajících se nebe to budou především různé odstíny modré v rozlehlé jezerní krajině a zelené coby barvy lesů.

Nedotčená příroda, ledovce, vodopády, idylická údolí, majestátní alpské vrcholy, soutěsky, oblé hřbety hor i strmé štíty, stalaktitové jeskyně, teplá jezera, horské statky, 800 km lyžařských tratí, blahodárné termální lázně, zachovalé kláštery, kostely i hrad Hochosterwitz se čtrnácti branami, který natolik nadchnul amerického filmového producenta Walta Disneyho, že si ho vybral jako předlohu hradu do své animované pohádky o Sněhurce.

Korutany, nejjižnější spolková země, jsou prosluněnou střechou Rakouska, kde se díky přirozené hranici sešly vlivy tří kultur. Vybízí k aktivnímu sportu, od plavání přes lezení, golf až po lyžování a bruslení, k rybaření, kempování, degustaci regionálních dobrot, návštěvě památek, poznávání starých řemesel a tradic, ke kterým patří třeba shánění dobytka z pastvin na konci léta. Láká i do ptačího parku nebo na druhově nejbohatší kolekci plazů v Rakousku. Krásy přírody lze obdivovat ze sedla kola, paluby výletní lodě, z panoramatické stezky, nejvyšší dřevěné vyhlídkové pyramidy na světě nebo ze středověké zříceniny. A pak si můžete nechat hýčkat tělo i duši v lázních.

Korutany jsou především zemí hor a jezer. Třiadevadesát horských vrcholů přesahuje výšku tří tisíc metrů, Großglockner na hranici s Východním Tyrolskem je se svými 3798 m dokonce nejvyšší horou Rakouska. Začíná u ní 750 km dlouhá Alpsko-jadranská stezka, která končí u rybářské vesničky Muggia nedaleko italského Terstu. Celková plocha jezer sice není ve srovnání s jinými jezerními oblastmi nijak velká, pozoruhodná je nicméně rozmanitost a mnohotvárnost jezer na malé ploše. Zvláštností je především vysoká teplota vody, v létě dosahující až 28 °C. Celková rozloha všech jezer činí zhruba 60 km2, z čehož 50 km2 připadá na čtyři největší – Wörthersee, Millstätter See, Ossiacher See a Weissensee. Poslední jmenované oceníte i v zimě. Jeho 6,5 km2 je totiž největším přírodním kluzištěm Evropy, na kterém trénovala i bývalá rakousko-maďarská rychlobruslařka Emese Hunyadová, olympijská vítězka.

Korutany s více než půl milionem obyvatel sousedí na východě se Štýrskem, na západě s Tyrolskem, na severu jej od Salcburska dělí Vysoké Taury. Jižní hranici s Itálií a Slovinskem tvoří Karnské Alpy a Karavanky. Průsečík tří kultur představuje Trojzemí u Arnoldsteinu.

Převážně katolické Korutany, jejichž patronem je sv. Josef, jsou jedním z nejnavštěvovanějších regionů Evropy. Cestovní ruch, který vytváří 15 % HDP a pracuje v něm na 50 000 lidí, je proto významným zdrojem příjmů i zaměstnavatelem. Kromě jezer vyhledávají návštěvníci také Národní park Vysoké Taury, Gailtalské Alpy, biosférickou rezervaci Nockberge s léčivými koupelemi, proslulá lyžařská centra, jako jsou region Nassfeld-Pressegger See, Bad Kleinkirchheim, Heiligenblut, či památky jako hrad Hochosterwitz nebo katedrálu v Gurku.

Zajímavý je původ názvu Kärnten, který se vysvětluje dvěma způsoby. Podle jedné verze pochází z pojmenování slovanského kmene Carantani, jak se označovali východní sousedé Bajuvarů na hranici s dnešní Itálií. Pravděpodobnější je ale vysvětlení, že název dnešních Korutan pochází z keltského karanto, tedy „kámen, skála“. Také v Benátkách se užívalo stejné slovo pro vyprahlou a tvrdou půdu. Ve středověku se jméno Kärnten spojovalo s výrazem caritate plena, láskyplný, nejspíš ve snaze poukázat na lásku k bližnímu, kterou chovají obyvatelé těchto končin.

Korutany byly obývány lidmi už v době kamenné. Nejstarší stopy lidského osídlení byly nalezeny v jedné krápníkové jeskyni ve vápencových skalách v Griffenu. K vidění jsou tam kamenné nástroje, zvířecí fosilie či pohřebiště.

Prvním doloženým státním útvarem v oblasti bylo keltské království Noricum, ze kterého se v roce 40 stala stejnojmenná římská provincie. Slovanské kmeny, které na toto území přišly v 6. stol., si vytvořily knížectví Karantanie. Postupně však stále více sílil francký a bavorský vliv. Korutany se staly součástí Svaté říše římské. Samostatné korutanské vévodství existovalo v jejím rámci od roku 976 až do roku 1335, kdy ho císař Ludvík Bavor převedl na Habsburky, kteří spojili Korutany s Rakouskem, Štýrskem a Kraňskem. Historii Korutan provázely ztráty i opětovné nabývání správní samostatnosti, četná selská povstání i krvavé války s Turky. Svoje dnešní hranice získaly Korutany po první světové válce, kdy se staly součástí dnešního Rakouska. Malá část historických Korutan je od té doby součástí Itálie.

Hlavním a zároveň největším městem Korutan, které leží na samém jihu země, je Klagenfurt am Wörthersee s necelými sto tisíci obyvateli. Rodišti předního rakouského esejisty a dramatika Roberta Musila či prozaičky Ingeborg Bachmannové, jejíž jméno nese proslulá literární soutěž, se přezdívá „renesanční klenot u jezera“. Jeho charakter dodnes určují paláce, dvory a náměstí, jež před 500 lety vytvářeli italští mistři stavitelé.

„Tam, kde Tyrolsko hraničí se Salcburskem, tam, kde se třpytí ledová pole Großglockneru, tam začíná moje domovina.“ Takto vzletně opěvují krásu Korutan, jejich alpské vrcholy, zelené louky, řeky Drávu i Lavant tři strofy, jejichž autorem byl právník a spisovatel Johann Thaurer Ritter von Gallenstein a které byly otisknuty 2. listopadu 1822 v časopise Carinthia, což je nejstarší tiskovina svého druhu v Rakousku a třetí nejstarší v německy mluvících zemích. O 13 let později k veršům přibyla melodie, kterou na zámku Waldenstein na severovýchodě země složil Josef Rainer von Harbach. Píseň vlasti byla na světě a v roce 1911 se stala oficiální hymnou Korutan, ke které v roce 1930 přibyla čtvrtá sloka od Agnes Millonigové vyzdvihující odvahu mužů a věrnost žen. Na kráse Korutan zachycené v tomto poetickém popisu se dodnes nic nezměnilo. Přesvědčte se nejraději sami.

Hmotnost 0.17 g

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Korutany“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.