Rakousko

75 

vydání: srpen 2020

Rakousko jako turistická země může být cílem snad pro každého. Synonymem pro jeho nabídku je především aktivní dovolená – ať už na pěších túrách divukrásnými Alpami, při lehkém cyklošlapání podél Dunaje nebo adrenalinem naplněném sjíždění divokých řek. Moře spolehlivě zastoupí průzračná jezera ve snově krásné krajině, materiální stránku pobytu zajistí spousta lahodných specialit, o vínu nemluvě. A zatoužíte-li po troše kulturního zklidnění, nestačíte si z dostupné nabídky vybírat. Jedním z charakteristických atributů našeho jižního souseda jsou však také vyhlídky, které vás budou ve vzpomínkách provázet ještě dlouhé měsíce, ba léta poté, co se jimi pokocháte v reálu. Rakousko jako země panoramat – to je, oč tu běží…

Rakousko
EAN: 9771213819208 Katalogové číslo: rakousko Kategorií: , , , ,
časopis Země světa - logo
Rakousko

Rakousko jako turistická země může být cílem snad pro každého. Synonymem pro jeho nabídku je především aktivní dovolená – ať už na pěších túrách divukrásnými Alpami, při lehkém cyklošlapání podél Dunaje nebo adrenalinem naplněném sjíždění divokých řek. Moře spolehlivě zastoupí průzračná jezera ve snově krásné krajině, materiální stránku pobytu zajistí spousta lahodných specialit, o vínu nemluvě. A zatoužíte-li po troše kulturního zklidnění, nestačíte si z dostupné nabídky vybírat. Jedním z charakteristických atributů našeho jižního souseda jsou však také vyhlídky, které vás budou ve vzpomínkách provázet ještě dlouhé měsíce, ba léta poté, co se jimi pokocháte v reálu. Rakousko jako země panoramat – to je, oč tu běží.

Za nádherným panoramatem se lze vydat leckam, mnohdy člověk dokonce na nějaké narazí, aniž by k němu cíleně směřoval, ale pokud si chceme užít panoramat dosyta, nabízí se jasná volba – vydat se na některou z rakouských panoramatických silnic. V takovém případě nás čeká ten typ výletu, kdy sama cesta je cíl – ať už ji absolvujeme v autě, na motorce nebo na kole. Ale pokud si zatoužíme obohatit výlet ještě nějakou konkrétní atrakcí, ani to nebude problém. V okolí panoramatických silnic najdeme nejrůznější expozice, naučné stezky i možnost pěšího výšlapu na některý z blízkých vrcholů. A tak si pojďme pětici nejslavnějších rakouských panoramatických silnic představit podrobněji.

Grossglocknerská královna
Začít nemůžeme jinak, než nekorunovanou královnou mezi rakouskými panoramatickými silnicemi, kterou je Grossglocknerská vysokohorská silnice. A vlastně nejen rakouskými – najdou se i tací, kteří o ní tvrdí, že je to nejkrásnější panoramatická silnice v Evropě. V délce 47,8 km spojuje přes hlavní alpský hřeben obce Bruck an der Großglocknerstraße v Salcbursku a Heiligenblut am Großglockner v Korutanech. Silnice s 36 číslovanými prudkými zatáčkami byla postavena v letech 1930–1935 a v některých úsecích sleduje průběh dávné horské cesty, po níž chodili přes Alpy už Keltové a Římané. Vede nádhernou krajinou v srdci národního parku Vysoké Taury, otevřená je od května do října, a to pouze přes den, na noc se zavírá.

Na silnici je 12 zastávek, které nabízejí v různých kombinacích informace, občerstvení, toalety, tematická hřiště pro děti, možnost vycházky do okolí či nákupu suvenýrů – a pochopitelně výhledy. Číslovány jsou od severu k jihu, což je směr, který turistům umožňuje, aby se celou cestu těšili, protože asi nejznámější a nejvyhledávanější místo na trase, Výšina císaře Františka Josefa, leží v tomto případě až skoro na konci. Už první zastávka na odpočívadle Piffkar (1620 m n. m.) naplno předvede, co na turisty čeká. Otevře se jim zde pohled na nádherné panoráma třítisícových vrcholů, jimž dominuje Großes Wiesbachhorn (3564 m). Pozornosti by ale neměla uniknout ani zhruba půlhodinová naučná stezka chráněnou oblastí s tzv. modřínovými loukami. Další naučná stezka věnovaná lišejníkům ve velehorách čeká na turisty na třetí zastávce Haus Alpine Naturschau ve výšce 2260 m. Kromě ní je tu i ekologické muzeum a zajímavá instalace pod širým nebem „Nejvyšší v Salcbursku – Horští obři“. Po další dávce vlásenkovitých serpentin dojedeme k místu, kde odbočuje ostře zpátky a vzhůru kolem restaurace Fuscher Törl silnice, která nás dovede po 1600 m až na vrchol Edelweiß-Spitze (2572 m). Výš už se při této cestě nedostaneme. Kromě řídkého vzduchu bere dech i panoramatický pohled na více než 30 třítisícovek! Milovníci pěší horské turistiky se odtud mohou vydat po hřebenovce na Baumgartlkopf (2623 m) a případně dál na Hirzkarkopf (2548 m) a zase zpátky, což zabere zhruba čtyři hodiny času.

Kromě restaurace nese jméno Fuscher Törl také pátá zastávka (2428 m) asi 350 m za odbočkou na Edelweißspitze. Nabízí vyhlídkovou terasu a nejlepší místo na pořízení fotografií v severním úseku silnice, ale také památník dělníkům, kteří při stavbě Grossglocknerské silnice zahynuli. U jezírka Fuscher Lacke (2262 m), které lze obejít asi desetiminutovou příjemnou procházkou, je v původním strážním domku umístěna výstava věnovaná historii stavby silnice. Průsmyk Hochtor leží ve výšce 2576 m, kam se museli vyšplhat všichni obchodníci a jejich soumaři, kteří tudy procházeli ve starověku. Dnešní turisté si to mohou vyzkoušet rovněž – naučná stezka věnovaná tomuto tématu je převede přes průsmyk zhruba za půl hodiny. Motoristé ale projedou tunelem, který leží ve výšce „pouhých“ 2504 m. Zároveň při tom překročí hranici mezi Salcburskem a Korutany. Na korutanské straně je k vidění výstava, která informuje o římské svatyni, jež v antice v průsmyku stála. Když tu byla při stavbě silnice v roce 1933 nalezena bronzová soška Herkula, domnívali se mnozí odborníci, že muselo dojít k záměně místa jejího nálezu. Teprve po roce 1994 proběhly v průsmyku rozsáhlé vykopávky, které přinesly řadu dalších antických nálezů a potvrdily existenci několika menších svatyní podél starověké cesty průsmykem.

Při sjíždění serpentinami na korutanské straně mineme vpravo horský hotel Wallackhaus (2304 m) nesoucí jméno stavitele silnice, inženýra Franze Wallacka, o dvě zatáčky později vlevo dolní stanici grossglocknerské panoramatické lanovky jezdící na Schareck (2604 m), kde na turisty čeká výhled už na 40 třítisícovek a k tomu ještě restaurace, a pak to přijde – odbočka na Výšinu císaře Františka Josefa. Během 8,5 km dlouhé jízdy vystoupáme zase z 1859 až do 2369 m, kde se před námi otevře proslulá vyhlídka na Grossglockner (3798 m), nejvyšší horu Rakouska, a Pasterze, největší rakouský ledovec. Ten se však již řadu let kontinuálně zmenšuje a panují obavy, že mu reálně hrozí úplný zánik. Z vyhlídky se dá sjet pozemní lanovkou, uvedenou do provozu v roce 1963, do míst, kde v 60. letech minulého století bylo čelo ledovce. Dnes se musí od dolní stanice lanovky pokračovat k ledovci po schodišti dlouhém asi 300 m.

Z Výšiny císaře Františka Josefa se určitě vydejte na stezku Gamsgrubenweg, která vás nejprve šesti tunely a pak fascinující skalní krajinou dovede až k ledovci Wasserfallwinkel, kde je vybudováno odpočinkové místo označované za „nejkrásnější piknikové místo Rakouska“. Vracet se odtud budete stejnou cestou, ale nikomu to určitě vadit nebude. Kolem totiž žije největší kolonie svišťů ve Vysokých Taurách, a budete-li mít trochu štěstí, můžete zahlédnout i kozorožce.

Ještě jednou Wallack
Jméno inženýra Wallacka je kromě Grossglocknerské vysokohorské silnice spojeno rovněž s Gerloskou alpskou silnicí spojující Salcbursko s Tyrolskem. Také tato 11 km dlouhá, celoročně otevřená silnice prochází územím národního parku Vysoké Taury. Wallack byl její stavbou pověřen v roce 1949, stavět se však začalo až o 11 let později a otevřena byla 1. 12. 1962. Na salcburské straně začíná v Krimmlu a její první úsek je zcela ve znamení vody. Na okraji této obce s osmi stovkami obyvatel totiž spadá ledovcová říčka Krimmler Ache ve třech stupních do hloubky 385 m. Krimmelské vodopády jsou tak nejvyšší v Rakousku a podle mnohých patří i k nejkrásnějším v celé Evropě. Nedaleko od nich vzniklo zážitkové centrum Vodní světy (WasserWelten), po rozsáhlé renovaci znovu otevřené v roce 2013. Nabízí nejen návštěvnické centrum informující o samotných vodopádech, ale také interaktivní expozici Tváře vody a tzv. Aquaszenarium, kde se dětští návštěvníci mohou vydat na podvodní putování a třeba se coby jeden z mikroorganismů vznášet ve vodách Krimmler Ache. Jim je také z velké části určen venkovní akvapark s různými vodními hříčkami a experimenty. Malí i velcí návštěvníci se pak mohou vydat na výšlap podél vodopádů a kochat se nádhernými výhledy.

Pohledy na vodopády se otevírají i z některých míst v prvním úseku Gerloské alpské silnice, která stoupá z Krimmlu ke svému nejvyššímu bodu v průsmyku Gerlospass (1628 m). Zde se opět naskýtá unikátní výhled – na jihu Vysoké Taury a na severu Kitzbühelské Alpy. Stará cesta ze 17. stol. procházela průsmykem o téměř sto výškových metrů níže, pro novou silnici muselo být vybudováno pět normálních a šest visutých mostů, sedm průjezdů a jeden tunel. Za chviličku pak přejedeme hranici mezi Salcburskem a Tyrolskem a začneme podél vodní nádrže Durlaßboden sjíždět do údolí Zillertal. V létě se u přehradního jezera můžeme zastavit – dá se tu koupat, plachtit, ba i surfovat, nebo ho vycházkou obejít. Okruh kolem nádrže malebně rozložené ve výšce kolem 1400 m měří necelých 11 km a je na něj třeba počítat asi se třemi až třemi a půl hodinami času.

Na vyhlídku i horskou túru
Panoramatická silnice Goldeck na jihu Korutan je otevřena pouze přes den od května do října. Měří 14,5 km, je na ní 10 zatáček a jedno maximální stoupání 10 %. Během zhruba 15 minut vás dovede ze Zlanu, vesničky, která je součástí obce Stockenboi severozápadně od Villachu, do cíle – na parkoviště Seetal (1883 m) u maličkého jezírka pod jižními svahy hory Goldeck (2142 m). Zpočátku vede hustým horským lesem, ale jakmile se dostane nad jeho horní hranici, otevřou se nádherné pohledy na četné alpské vrcholy. Seetal není jen vyhlídkovým místem se zvláště pěkným panoramatem, ale také východištěm četných horských turistických cest. Pohodlným výstupem se lze z parkoviště zhruba za 40 minut dostat na vrchol Goldecku – pro úplnost dodejme, že ze severní strany, konkrétně z města Spittal an der Drau, jezdí na Goldeck lanovka. Kousek pod hřebenem se dá odbočit na značenou cestu k chatě Goldeckhütte, krásný výlet nabízí okružní cesta po horských lukách s nádhernými výhledy, která vede přes Kapeller Alm a Gusenalm na vrchol Goldecku a zpátky dolů na parkoviště.

Z Villachu na Dobratsch
První plány na turistické zpřístupnění hory Dobratsch (2166 m) v Gailtalských Alpách vznikly už v roce 1896. Naplnění se však dočkaly až téměř po 70 letech, když byla v roce 1965 otevřena 16,5 km dlouhá Villašská alpská silnice. Výhledy z ní nejsou sice tak ohromující jako z předchozích, ale jižní šarm jejího okolí spolu s nabídkou výletů do přírodního parku Dobratsch či výstupu na stejnojmenný vrchol z ní přesto činí lákavý turistický cíl. Cestou je zřízeno několik parkovišť, většinou u zajímavých vyhlídek, asi 200 m od parkoviště 6 (1403 m) lze navštívit botanickou zahradu Villacher Alpe, umístěnou v nádherné poloze podél horní hrany stěny Rote Wand, která vznikla při horském sesuvu vyvolaném zemětřesením v roce 1348. Roste v ní přes 900 druhů alpské flóry. Silnice končí na parkovišti 11 v nadmořské výšce 1732 m. Odtud vede několik cest na vrchol Dobratsche. Okolí této hory nabízí ojedinělou podívanou v druhé polovině srpna, kdy přes území přírodního parku táhnou k jihu dravci – především včelojedi lesní, ale také káňata lesní, motáci pochopové, motáci lužní, krahujci obecní, orlovci říční, občas zahlédnou ornitologové i raritu jako orla královského nebo orlíka krátkoprstého. Během dvou týdnů přetáhne přes Dobratsch několik tisíc ptáků, kteří předvádějí fascinující představení, když se nad alpskými hřebeny nechají vzdušnými proudy vynést do výšky několika kilometrů, odkud pak plachtí s minimálním vynaložením energie k jihu, směrem k Pádské nížině.

Zelené Alpy
Mírně zvlněná krajina, zelené svahy až k vrcholům, takové jsou korutanské Nockberge, součást Gurktalských Alp, dokazující, že Alpy nemusí mít vždy jen drsnou tvář šedých ostrých skalisek. Středem stejnojmenného biosférického parku UNESCO vede Nockalmská silnice, do provozu uvedená v roce 1981. Otevřená od května do října spojuje v délce 34 km obce Innerkrems (1500 m) a Ebene Reichenau (1095 m). O tom, že rozhodně není nezajímavá, svědčí nejen jejích 52 prudkých zatáček, ale také to, že se ve svém průběhu hned dvakrát vyšplhá až nad dva tisíce metrů – nejvyšším bodem na trase je průsmyk Eisentalhöhe (2042 m). Podél Nockalmské silnice najdete osm výstavních expozic v interiérech i exteriérech a také řadu možností k výletům.

Vynechat byste určitě neměli návštěvnické centrum biosférického parku Nockalmhof (1700 m) s výstavou fosilií, interaktivní expozicí o netopýrech i 3D-filmem „Zelené ostrovy v proudu času“. Pfandlhütte (1877 m) je proslulá svou vydatnou kuchyní, ale zdejší výstava vám také prozradí všechno možné o zvířecích obyvatelích Alp a zejména Nockberge. Hlady nebudete strádat ani na Zechneralmu (1900 m), kde se k vydatnému posilnění zase dozvíte spoustu informací o tom, jak se v minulosti žilo a hospodařilo na almech neboli horských pastvinách. A aby nezůstalo jen u suché teorie, o to se postará selský trh, kde si můžete koupit nejrůznější produkty z oblasti Nockberge. Pak přichází na řadu nejvyšší místo cesty s vyhlídkovou plošinou a kruhovým rozhledem, odkud sjedete k opravdové kuriozitě – více než 300 let starým originálním selským lázním Karlbad (1693 m). Voda z Karlova pramene se ohřívá rozpálenými kameny na 40 °C, host se posadí do dřevěné kádě, která se zakryje víkem tak, že mu kouká jen hlava – podstatou je, aby neunikla ani kapka léčivé páry. Znovu začneme stoupat, až k chatě Glockenhütte (2024 m), u které stojí malá otevřená dřevěná zvonička a v ní legendami opředený zvon, jenž prý plní přání těm, kteří ho rozeznějí. Mystickým zážitkem může být o chvíli později i procházka po 1,5 km dlouhé Cestě prvků, která zapojí všechny lidské smysly a návštěvníka přímo propojí se základními prvky – dřevem, světlem, vzduchem, půdou, vodou a kameny. A pak se najednou ocitneme v Ebene Reichenau a je nám líto, že cesta kouzelnými Nockberge už skončila.

Rakousko

Hmotnost 0.17 g

Recenze

Zatím zde nejsou žádné recenze.

Buďte první, kdo ohodnotí „Rakousko“

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.