Dunajská cyklostezka

Za duchovního otce Dunajské cyklostezky se považuje novinář Paul Pollack, který počátkem 80. let minulého století zveřejnil v rakouském deníku Kurier seriál článků o dálkové cyklistické trase mezi Pasovem a Vídní, kterou propagoval právě pod tímto názvem. V současné podobě měří Dunajská cyklostezka na rakouském území zhruba 380 km, z čehož asi 260 km vede Dolním Rakouskem, zbytek převážně Horním Rakouskem a malý kousek rovněž spolkovou zemí Vídeň. Ve většině svého průběhu je cyklostezka značena na obou březích Dunaje, takže z tohoto pohledu je její celková délka více než 760 km, některé propagační materiály používají magický údaj 777 km.
Cesta mezi Pasovem a Bratislavou je na levém břehu rozdělena do devíti etap, na pravém do osmi, ale každý cykloturista si ji samozřejmě může libovolně přizpůsobit svým časovým možnostem, tempu, fyzické zdatnosti a také zájmům. Množství kulturních, historických i přírodních zajímavostí po trase je tak obrovské, že by vydalo i na několikatýdenní dovolenou. A není divu. Téměř třicet tisíc let doložené kulturní historie se tu střetává s geologickou minulostí krajiny, jež před nějakými 30 miliony let byla dnem moře, v němž se to hemžilo krokodýly, želvami či delfíny a na jehož březích se dařilo nosorožcům, jelenům či různým šelmám. Dodnes se v pískovcích u Melku, Lince i na dalších místech nacházejí fosilní pozůstatky třetihorních obratlovců. Na úsvitu kulturních dějin stojí Willendorfská Venuše, asi 11 cm vysoká a skoro 30 000 let stará ženská soška, nalezená ve Willendorfu in der Wachau roku 1908 a dnes vystavená ve vídeňském Přírodovědném muzeu. Jako cyklisty nás ale nejvíc zajímá Římská říše a její limes, hranice tvořená mnohde řekami, místy hradbami, ale vždy doprovázená cestou a zajišťovaná vojenskými tábory sloužícími též jako centra obchodu s „barbary“ žijícími za hranicí. Právě tato dávná římská hraniční cesta je totiž v mnohých úsecích základem dnešní cyklostezky, byť už ji pokrývá pohodlný asfalt. Ve starověku umožňovala rychlý přesun vojska, které se mohlo dostat z Říma k Dunaji třemi přístupovými cestami končícími v Carnuntu, Linci a Augsburgu. Když se podíváme na sídla podél Dunajské cyklostezky, zjistíme, že římský původ mají např. Linec (Lentia), Enns (Lauriacum), Pöchlarn (Arelape), Mautern (Favianae), Tulln (Comagena) i Vídeň (Vindobona)…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2020

Shopping Cart