Ať se zadíváte na Orlické hory odkudkoli, spatříte vláčné linie a poklidné obliny. Strohost a drsnost tu nemají místo – a jak by mohly, když těmto horám vládne žena, princezna Kačenka? Krajinu vlídnou a přirozeně krásnou najdete i v podhůří, protkaném stuhami dvou Orlic a hustou sítí cyklostezek, posetém množstvím historických šlechtických sídel, roubených chalup, půvabných městeček i vsí. Pobyt tady je jako pohlazení po duši…
Míst označovaných jako brána Orlických hor existuje několik, ale k Rychnovu nad Kněžnou se tahle charakteristika opravdu hodí. Někdejší okresní město, dnes město s rozšířenou působností, bylo odjakživa přirozeným spádovým centrem celého regionu…
Vysočinu zasypal sníh…, na Vysočině začíná oprava úseků dálnice D1…, fotbalisté z Vysočiny remizovali… ano, kdekdo to zná, takovéto a podobné věty slyšíme z médií každou chvíli. Nad slovem Vysočina přitom nijak nepřemýšlíme, zdá se nám být naprosto jednoznačným pojmem. Jenomže tak to není, ve skutečnosti je to s ním trochu zamotané, protože v minulosti starší i nedávné se jeho význam měnil. Na úvod tudíž jistě nebude od věci podívat se blíže na jeho vymezení…
Jihlava vznikla ve středověku jako malá osada na rozhraní Čech a Moravy, na důležité obchodní stezce mezi Dolními Rakousy a středem Čech. Dnes je správním střediskem kraje Vysočina a největším městem Českomoravské vrchoviny. Mezi našimi krajskými městy je velikostí a počtem obyvatel až na předposledním místě, ale bývaly časy, kdy byla po Praze nejdůležitějším městem zemí Koruny české a zdrojem ekonomické prosperity českých panovníků. Důvodem bylo stříbro…
Jihlava nemá, na rozdíl třeba od Kutné Hory, žádnou významnou památku na dávnou těžbu stříbra. Možná právě proto už na přelomu 18. a 19. století zorganizoval místní kronikář a historik Johann Heinrich Marzy slavnost, aby stříbrná historie města neupadla v zapomnění…
Česko má aktuálně čtrnáct památek zapsaných na prestižním seznamu Světového dědictví UNESCO. V kraji Vysočina najdeme hned tři z nich, což je ze všech našich krajů nejvíc…
Necháte se rádi unášet dobrodružnými či romantickými představami z dávné minulosti? V takovém případě se rozhodně musíte vydat na Pernštejn. Převážně pozdně gotický hrad s některými renesančními prvky se dochoval téměř v takové podobě, jakou měl, když tu žili rytíři a konaly se velkolepé turnaje…
Už po staletí patří k Vysočině neodmyslitelně sklářství. Organizace Vysočina Tourism, která propaguje turistickou nabídku tohoto regionu, vyhlásila rok 2020 dokonce rokem skla na Vysočině a pod hlavičkou „Vysočina sklářská“ zve turisty na cesty za historií i současností sklářského řemesla…
Pořád si ještě myslíte, že za slovem „muzeum“ se skrývají nudné tabule s dlouhými texty a lehce zaprášené potemnělé vitríny s exponáty pamatujícími císaře pána? Leckde tomu tak už naštěstí není. O tom, že to jde i jinak, vás určitě přesvědčí Muzeum nové generace, zážitková expozice otevřená v roce 2015 v budově někdejšího pivovaru v areálu kláštera-zámku ve Žďáru nad Sázavou…
Nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů je Devět skal (836,3 m n. m.) severovýchodně od Žďáru nad Sázavou. Nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na lesy Vysočiny a navíc i možnost navštívit během jediného dne také nedalekou Žákovu horu (810 m n. m.) se stejnojmennou národní přírodní rezervací a naučnou stezkou…
Černý lesů pruh se po obzoru táhne / a kde skalný svah se ku sousedu nahne, / hradu valy ční, mohutná zdiva. / Silueta jejich tvrdě v kraj se dívá, / Který chmurný, chudý, jeden pruh a rýha / V temných barev směsi se až k nebi zdvihá…
Krajina Vysočiny je velmi podmanivá a stala se inspirací pro mnohé malíře, básníky, spisovatele i skladatele. Některé z těchto osobností nesmazatelně zapsaných v kulturních dějinách Vysočiny si můžeme připomenout na pěším výletě z Fryšavy pod Žákovou horou do městyse Sněžné. Fyzicky nenáročná trasa měří asi 12 km…
Každý, kdo projíždí po silnici mezi Telčí a Třeští, spatří špičatou věž trčící nad tmavý lesní horizont. Lidé obvykle očekávají, že pod věží za chvíli uvidí hrad, který z nějakého vrchu vévodí celé krajině. Tak tomu ale v tomto případě není. Hrad Roštejn je ukryt v lesích a nespatříme ho, dokud se k němu nevydáme a nebudeme stát přímo před ním. Jeho kamenná věž je však vidět z mnoha míst. Ční nad místní lesy jako maják z dávno uplynulých časů…
Rakousko jako turistická země může být cílem snad pro každého. Synonymem pro jeho nabídku je především aktivní dovolená – ať už na pěších túrách divukrásnými Alpami, při lehkém cyklošlapání podél Dunaje nebo adrenalinem naplněném sjíždění divokých řek. Moře spolehlivě zastoupí průzračná jezera ve snově krásné krajině, materiální stránku pobytu zajistí spousta lahodných specialit, o vínu nemluvě. A zatoužíte-li po troše kulturního zklidnění, nestačíte si z dostupné nabídky vybírat. Jedním z charakteristických atributů našeho jižního souseda jsou však také vyhlídky, které vás budou ve vzpomínkách provázet ještě dlouhé měsíce, ba léta poté, co se jimi pokocháte v reálu. Rakousko jako země panoramat – to je, oč tu běží…
Uprostřed třpytného moře se Kréta rozkládá, země
krásná, oblita vodou, a úrodná. Nesčetné množství
lidí bydlí v té zemi a měst je tam na devadesát.
Každý tam kmen má jinačí řeč v té směsici: jsou tam
Achajci, Kydónové a Prakréti chrabrého ducha,
Dórové o třech kmenech i otčina Pelasgů slavných.
Knósos, veliké město je tam, v němž slovutný Mínós,
důvěrník velkého Dia, vždy po devět roků byl králem…
(Odysseia, 19, 172–179, překlad Rudolf Mertlík)
Češi Chorvatsko a jeho moře milovali a milují. Historická pravda se opakuje znovu a znovu i v současnosti. A tak můžeme bez uzardění a bez jakýchkoli teritoriálních nároků směle tvrdit – chorvatský Jadran je rovněž mořem českým…
Bella Puglia neboli „krásná Apulie“ – rozmanitá oblast tvořící podpatek italské boty, okouzlující region, jehož charakter utvářejí moře, příroda, historie, tradice, vůně, chutě a spiritualita…
Bretaň, země na nejzápadnějším konci Francie, kde od nepaměti spolu zápolí moře a pevnina, kde divoké bizarní žulové útesy vzdorují věčnému větru a bouřím, omývané mořskou pěnou a bičované burácejícím příbojem. Dvakrát denně mění Armor, země u moře, v rytmu Měsíce svůj vzhled…
Optikou návštěvníků ze střední Evropy si dnes Krétu spojujeme především s mínójskou kulturou a jejími památkami. Současný život ostrova je však určován dobou daleko pozdější, zahrnující především středověk a staletí dramatických změn po něm následujících. Patrné je to zejména ve městech a ve způsobu života jejich obyvatel…
Dunajská cyklostezka je jednou z nejoblíbenějších a zároveň i nejkrásnějších rakouských dálkových cyklotras. Současně jde o nejstarší vyznačenou cyklostezku v Rakousku, která je dnes součástí evropské dálkové cyklotrasy Eurovelo 6, jež vede od Atlantského oceánu k Černému moři…
