1 2020 Chorvatské pobřeží

Opatija kolébka přímořské turistiky

Opatija na břehu Kvarnerského zálivu má nezaměnitelnou atmosféru, která nejlépe vynikne při návštěvě mimo hlavní sezonu. Nenápadnou rybářskou vesnici objevili jako první evropští boháči, kteří přemýšleli, jak se po celý rok potloukat po nejkrásnějších místech kontinentu. Bylo to v dobách, kdy za etalon tohoto životního stylu platilo Azurové pobřeží, a tak se dodnes Opatiji občas přezdívá „Malá Nizza“. Když sem přijedete, máte pocit, jako by tu ještě dnes chodily stíny znuděných kněžen a ještě znuděnějších pánů v cylindrech vyhledávajících dolce far niente, sladké lenošení…

Malý – a přece velký

Oválný ostrůvek, na němž se rozkládá historické centrum Trogiru, je maličký, nějakých 500 m na délku a 250 m na šířku. Co městu schází na velikosti, to bohatě dohání svým kulturně-historickým významem. Bez přehánění můžeme konstatovat, že Trogir je nejlépe zachovalým středověkým městem na východním pobřeží Jadranu a v architektonickém i uměleckém kontextu jedním z nejdůležitějších měst u Jaderského moře vůbec…

Domov omamného vína

Poloostrov Pelješac se táhne podél jižní Dalmácie v délce 65 km téměř rovnoběžně s pevninou, k níž je připojen na jihu u města Ston uzoučkou šíjí. Dlouhý „prst“, široký maximálně 7,5 km, je kopcovitý, jeho jižní a jihozápadní svahy se výtečně hodí k pěstování vinné révy. Kromě toho k Pelješacu neodmyslitelně patří také sůl a ústřice…

Baćinská jezera známá i neznámá

O malebnosti seskupení Baćinských jezer, oživujících krajinu pustých krasových kopců severně od města Ploče, se mnoho návštěvníků jižní Dalmácie může přesvědčit na vlastní oči, a to díky nevelkému parkovišti na Jadranské magistrále. Odtud se lze na ně podívat z výšky, téměř z ptačí perspektivy. Tahle atraktivní scenerie donutí v sezoně k zastávce den co den stovky turistů, ale jelikož většina z nich tudy pouze projíždí a má již připravený program, jen málokdo si najde čas, aby se s jezery blíž obeznámil. I proto na jejich březích není nijak rušno, což je v dnešní době na Jadranu úkaz čím dál vzácnější…

Makarská riviéra a Biokovo

I když se Makarská svým historickým významem či množstvím pamětihodností nemůže měřit s Dubrovníkem, Splitem, ani s řadou dalších pobřežních měst, přesto se pro spoustu zahraničních návštěvníků stává hlavním symbolem chorvatského Jadranu, jakýmsi koncentrátem všech přírodních krás, které pobřeží Chorvatska rozhazovačně nabízí spolu s notnými dávkami nezaměnitelně idylické atmosféry…

Největší mezi současníky

Auguste Rodin o něm řekl, že je největším úkazem mezi sochaři, lepším sochařem než on sám. Ivan Meštrović přesáhl hranice Chorvatska jak svým životem, tak i dílem, a stal se umělcem světovým, dokonce i s nepřehlédnutelnou českou stopou. V samotném Chorvatsku najdeme jeho sochy či reliéfy na různých místech, ale jedním z nejlepších, kde se lze s Meštrovićovou tvorbou seznámit v širokém průřezu, je Split…

Město ve městě

Středověké město vystavěné v císařském paláci – to nemají nikde jinde na světě! Nějaké zajímavosti se najdou i mimo jeho hradby, jak v bezprostředním okolí, tak i ve vnitrozemí o pár kilometrů dál. Split není pouze nejvýznamnějším centrem dalmatského pobřeží, ale také zajímavou turistickou zastávkou…

České moře

Češi Chorvatsko a jeho moře milovali a milují. Historická pravda se opakuje znovu a znovu i v současnosti. A tak můžeme bez uzardění a bez jakýchkoli teritoriálních nároků směle tvrdit – chorvatský Jadran je rovněž mořem českým…