Opatija kolébka přímořské turistiky

Prohlídku Opatije můžeme začít v Muzeu turistiky, které je umístěno v neorenesanční vile Angiolina palladiovského typu. Nádherná třípatrová budova byla prvním rekreačním objektem ve vesnici, která v roce 1844, kdy vila přestavbou staršího objektu vznikla, čítala nějakých 120 domů. Jako své letní sídlo si ji pořídila rodina Scarpů, bohatých rejdařů a obchodníků z nedaleké Rijeky. Kromě krásných interiérů stojí za vidění nejen obměňovaná expozice, v níž na pohlednicích, fotografiích i v nejrůznějších dobových předmětech ožívá turistická minulost opatijské riviéry, ale rovněž rozlehlý park mezi vilou a mořem, do něhož se sestupuje po monumentálním schodišti. Najdete v něm i altánek se sochou slavného českého houslisty Jana Kubelíka.
Skutečný rozvoj turistiky v Opatiji nastal poté, co byla železnice z Vídně do Terstu prodloužena až na pobřeží Kvarnerského zálivu. A pozor – zpočátku se sem jezdilo na zimu. Letmým nahlédnutím do pomyslné knihy hostů zjistíme, že se tu rekreovali třeba rakousko-uherský císař František Josef I., německý císař Vilém II., švédský a norský král Oskar II., rumunský král Karel I. i ruská velkoknížata. Postupně se přidávala další šlechta a ještě později sem zavítala třeba i Isadora Duncanová. To už bylo v dobách, kdy stála jiná významná stavba – vila Amalia, která původně vznikla jako přístavba k prvnímu opatijskému hotelu Kvarner. Ve svých memoárech Duncanová vzpomíná, jak ji pohled z okna jejího pokoje na listy palmy pohybující se ve větru inspiroval k novému pohybu jejích paží, rukou a prstů při tanci…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 1/2020

Shopping Cart