Oválný ostrůvek, na němž se rozkládá historické centrum Trogiru, je maličký, nějakých 500 m na délku a 250 m na šířku. Co městu schází na velikosti, to bohatě dohání svým kulturně-historickým významem. Bez přehánění můžeme konstatovat, že Trogir je nejlépe zachovalým středověkým městem na východním pobřeží Jadranu a v architektonickém i uměleckém kontextu jedním z nejdůležitějších měst u Jaderského moře vůbec.
Středodalmatský Trogir leží asi 20 km západně od Splitu. Dnešní město má tři části. Ty moderní se rozkládají na pobřeží a na špičce protilehlého ostrova Čiovo odděleného od pevniny Trogirským průlivem. V jeho nejužším místě leží ostrůvek s historickým jádrem města. Přes úzký kanál Foša, po obou stranách lemovaný množstvím zakotvených člunů, z něj vedou na pevninu krátký most a lávka pro pěší, na druhé straně směřuje delší most na Čiovo.
Právě z mostu na Čiovo se otevírá jeden z nejhezčích pohledů na středověké centrum. Na konci ostrova stojí šedá masa pevnosti Kamerlengo, kterou začali stavět Benátčané hned poté, co se v roce 1420 zmocnili města. Její nejvyšší věž slouží jako vyhlídka, na nádvoří se přes léto konají nejrůznější kulturní akce. U pevnosti začíná široká nábřežní promenáda s palmami, která probíhá podél částečně zachovaných městských hradeb po celé jižní straně ostrova. V Mořské bráně se tu dokonce dochovala originální dřevěná vrata z 16. stol. pobitá hřeby. Vedle brány stojí přitisknuta z vnější strany k hradbám malá loggia, v níž přespávali ti, kteří se nestihli dostat do města dříve, než se jeho brány na noc uzavřely.
Jakmile vstoupíme do města, a je jedno, zda Mořskou branou na jihu nebo Pevninskou na severu, dýchne na nás dávná minulost. Právě v téhle východní části ostrůvku vznikla první řecká osada, kterou v 3. stol. př. n. l. založili kolonisté z Issy na ostrově Vis a pojmenovali Tragurion neboli „ostrov koz“. V římské době bylo město v čilých stycích se Salonou i s nedalekou veteránskou kolonií Siculi. Dodnes je patrný průběh dvou hlavních, na sebe kolmých ulic římského města, u jejichž křižovatky se rozkládalo fórum. Pro současnou podobu historického centra bylo nejvýznamnější období 12.–15. stol., kdy zde vznikl jedinečný soubor světské i církevní románské a gotické architektury, doplněný posléze o některé stavby renesanční a barokní z benátské doby. Soubor tak jedinečný, že celé historické centrum bylo v roce 1997 zapsáno na seznam Světového dědictví UNESCO.
Největší trogirské perly jsou soustředěny kolem náměstí Jana Pavla II., vlastně jediného trošičku většího prostranství ve starém městě. Na prvním místě musíme jmenovat katedrálu sv. Vavřince (Sveti Lovro). Stavět se začala kolem roku 1200, a i když většina stavby proběhla v 13. stol. pod vedením mistrů Štěpána a Matěje, definitivně byla dokončena až na počátku 17. stol. Dlouhá doba stavby je dobře vidět na 47 m vysoké zvonici, kterou se trogirští biskupové snažili překonat splitskou konkurenci, ale…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Chorvatské pobřeží