Sisi
Proslula krásou, vosím pasem, vášní pro koně, Uhry, drastické diety i cestování. Bavorská princezna Alžběta z rodu Wittelsbachů, řečená Sisi, choť rakouského císaře Františka Josefa I., je i více než 120 let po své smrti kultovní postavou, která nepřestává fascinovat svými osudy a o niž se zajímá spousta lidí.
Sisi je dodnes jedním z největších návštěvnických magnetů Rakouska. Své stopy zanechala v přepychových komnatách, parcích, lázních, ale i v Alpách.
Metropolitní okruh ve šlépějích Sisi
Velmi snadné je vydat se po stopách Sisi ve Vídni, s trochou nadsázky tam totiž jsou skoro na každém kroku. Můžeme začít například na místě, kde si večer 24. dubna 1854 řekli své „ano“ tehdy šestnáctiletá bavorská princezna Alžběta Amálie Evženie a František Josef I. – v římskokatolickém farním augustiniánském kostele, jehož interiér byl vyzdoben červeným sametem a zalit světlem 15 000 svíček. Občasné tvrzení, že se sem tehdy bezesporu rozechvělé srdce mladičké nevěsty vrátilo po její tragické smrti, aby bylo pohřbeno ve zdejší Hrobce srdcí habsburských panovníků, není správné. V případě Sisi byly její kompletní ostatky včetně srdce uloženy do krypty nedalekého kapucínského klášterního kostela na Novém náměstí, která sloužila jako habsburská hrobka od roku 1633.
Jen o pár stovek metrů dál se kolem Albertiny, proslulé galerie umění založené v roce 1776, dostanete k jedné z dominant historického centra, rozsáhlému palácovému komplexu Hofburgu, který byl až do jejího zániku v roce 1918 mocenským centrem habsburské dynastie. Od roku 1945 v něm sídlí prezident spolkové republiky, Národní knihovna a také několik muzeí. Jedním z nich je Muzeum Sisi, které mapuje rozpor mezi mýty a skutečností jejího života. Soustředí se na soukromí ve své době jedné z nejkrásnějších panovnic Evropy a vystavuje například její dobové portréty, garderobu, šperky nebo cestovní lékárničku. Působivá, emotivní, místy až intimní expozice sleduje životní pouť Alžběty, rodačky z bavorského Mnichova, od bezstarostného dětství a dospívání zejména v Possenhofenu u Starnberského jezera, přes osudové setkání s mladým císařem Františkem Josefem, frustraci z vídeňského dvorního protokolu, deprese a zřejmě mentální anorexii, kterými trpěla, bolest ze sebevraždy jediného syna, korunního prince Rudolfa na dolnorakouském zámku Mayerling, ze které se nikdy nevzpamatovala, až po její zavraždění v roce 1898 u Ženevského jezera. Říkalo se, že pro životem zlomenou stárnoucí nešťastnou vladařku to bylo svým způsobem vysvobození. Její skutečný život byl docela vzdálený romantizujícím filmům typu legendární trilogie z 50. let minulého století s Romy Schneiderovou v titulní roli.
Pohled do zákulisí panovnického rodu nabízejí v Hofburgu císařské apartmány, soukromé a oficiální komnaty manželského páru, které obývali od roku 1857. Jde o 24 místností s lustry z českého křišťálu, mezi nimiž jsou pracovna císaře Františka Josefa I., audienční sál, ale také ložnice manželů a další místnosti, kde žili se svými dětmi a personálem. K vidění je rovněž velký salon, toaletní pokoj, koupelna či „tělocvična“ například s hrazdou. Sisi si totiž zakládala nejenom na bujné hřívě, ale také štíhlé postavě. Její posedlost drastickými dietami dokumentuje lis na maso. Šťáva ze syrového masa byla pravidelnou součástí císařovnina jídelníčku. Denně cvičila nejméně tři hodiny, další čas trávila pěšími procházkami a jízdou na koni.
Před návštěvou jiných míst ve Vídni na pomyslné „Sisi stezce“ nejspíš přijde vhod šálek některého z mnoha druhů výtečných káv a nějaký chutný zákusek k tomu v cukrárně Demel, naproti Hofburgu, která byla dvorním dodavatelem sladkostí. Založil ji Ludwig Demel v roce 1786 a zpočátku nabízel především zmrzlinu. Nepohrdla jí ani Sisi, stejně jako jeho bonbony, o které posléze sortiment rozšířil. Nejvíce milovala ty z fialek, které jsou stále k dostání. Na sedící Sisi zvěčněnou do nádherného bílého pomníku z roku 1907, natrefíte v nedaleké zahradě Volksgarten.
Se Sisi je ve Vídni spjat i zámek Schönbrunn. Sisi zde strávila svou vůbec první noc ve Vídni. V roce 1830 zde přišel na svět císař František Josef I., který na zámku prožil i většinu posledních let svého života. Někdejší letní rezidence Habsburků je obklopena nádherným zahradním areálem, kde se často konají koncerty pod širým nebem. Perla na seznamu Světového dědictví UNESCO s rokokovým interiérem disponuje 1441 pokoji, pro veřejnost je přístupných asi 45. „Imperiální okruh“ vás zavede do 22 soukromých a reprezentačních místností, které patřily císařskému páru, pokud chcete nahlédnout i do prostor z 18. stol. spjatých s Marií Terezií, přidejte si „Velký okruh“.
Asi 20 km od Vídně stojí zámek Laxenburg s nádherným parkem, kde císařský pár strávil v roce 1854 líbánky. Zde se narodil jejich jediný syn a jeho sestra, arcivévodkyně Gisela…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Rakousko