Rakouskem po stopách císařovny Sisi

Metropolitní okruh ve šlépějích Sisi

Velmi snadné je vydat se po stopách Sisi ve Vídni, s trochou nadsázky tam totiž jsou skoro na každém kroku. Můžeme začít například na místě, kde si večer 24. dubna 1854 řekli své „ano“ tehdy šestnáctiletá bavorská princezna Alžběta Amálie Evženie a František Josef I. – v římskokatolickém farním augustiniánském kostele, jehož interiér byl vyzdoben červeným sametem a zalit světlem 15 000 svíček. Tehdy bezesporu rozechvělé srdce mladičké nevěsty se sem vrátilo po její tragické smrti. V augustiniánském kostele se totiž nachází tzv. Hrobka srdcí, do které byla ukládána srdce zesnulých panovníků habsburské dynastie v letech 1654–1878. Jejich tělesné ostatky odpočívají v kryptě nedalekého kapucínského klášterního kostela na Novém náměstí, do které se pohřbívá od roku 1633.
Jen o pár stovek metrů dál se kolem Albertiny, proslulé galerie umění založené v roce 1776, dostanete k jedné z dominant historického centra, rozsáhlému palácovému komplexu Hofburgu, který byl až do jejího zániku v roce 1918 mocenským centrem habsburské dynastie. Od roku 1945 v něm sídlí prezident spolkové republiky, Národní knihovna a také několik muzeí. Jedním z nich je Muzeum Sisi, které mapuje rozpor mezi mýty a skutečností jejího života. Soustředí se na soukromí ve své době jedné z nejkrásnějších panovnic Evropy a vystavuje například její dobové portréty, garderobu, šperky nebo cestovní lékárničku. Působivá, emotivní, místy až intimní expozice sleduje životní pouť Alžběty, rodačky z bavorského Mnichova, od bezstarostného dětství a dospívání zejména v Possenhofenu u Starnberského jezera, přes osudové setkání s mladým císařem Františkem Josefem, frustraci z vídeňského dvorního protokolu, deprese a zřejmě mentální anorexii, kterými trpěla, bolest ze sebevraždy jediného syna, korunního prince Rudolfa na dolnorakouském zámku Mayerling, ze které se nikdy nevzpamatovala, až po její zavraždění v roce 1898 u Ženevského jezera. Říkalo se, že pro životem zlomenou stárnoucí nešťastnou vladařku to bylo svým způsobem vysvobození. Její skutečný život byl docela vzdálený romantizujícím filmům typu legendární trilogie z 50. let minulého století s Romy Schneiderovou v titulní roli. Pohled do zákulisí panovnického rodu nabízejí v Hofburgu císařské apartmány, soukromé a oficiální komnaty manželského páru, které obývali od roku 1857. Jde o 24 místností s lustry z českého křišťálu, mezi nimiž jsou pracovna císaře Františka Josefa I., audienční sál, ale také ložnice manželů a další místnosti, kde žili se svými dětmi a personálem. K vidění je rovněž velký salon, toaletní pokoj, koupelna či „tělocvična“ například s hrazdou. Sisi si totiž zakládala nejenom na bujné hřívě, ale také štíhlé postavě. Její posedlost drastickými dietami dokumentuje lis na maso. Šťáva ze syrového masa byla pravidelnou součástí císařovnina jídelníčku. Denně cvičila nejméně tři hodiny, další čas trávila pěšími procházkami a jízdou na koni…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 8/2020

Shopping Cart