„Ulice Říma jsou plné rozvalin / všude jsou stopy dávných časů / skoro by se zdálo, že člověk vidí dvojmo…“

Snad nikde jinde neplatí začátek textu písně Boba Dylana When I Paint My Masterpiece tak, jako na třídě Via dei Fori Imperiali. Na východním konci Koloseum, po jedné straně slavné republikánské Forum Romanum, skrovné pozůstatky Caesarova fóra a chrámu Míru, po druhé další císařská fóra – Trajánovo, Augustovo a Nervovo. Právě třída, kterou jako Via dellʼImpero nechal zbudovat v letech 1924–1932 Mussolini, se do vzhledu této části Říma zapsala vskutku nepřehlédnutelně. Kromě toho, že si vyžádala stržení mnoha domů, rozdělila zcela nelogicky oblast fór na dvě, přičemž významné části zejména Nervova fóra, chrámu Míru a Trajánova fóra přímo pohřbila pod sebou. Řada antických pozůstatků byla nevratně zničena i nedostatečným a příliš uspěchaným archeologickým průzkumem, který výstavbu provázel. Na druhé straně je třeba konstatovat, že myšlenka na propojení Piazza Venezia s Koloseem se objevovala v římských plánech již ve 2. pol. 19. stol. a že třída, jež se stala jevištěm pro Mussoliniho parádemarše, poprvé po mnoha staletích vizuálně spojila právě oblast císařských fór s Koloseem. A bourání celých bloků mělo svůj předobraz dokonce i v antice. Právě největší a nejmladší z císařských fór, Trajánovo, postavené v letech 107–113, si vyžádalo zplanýrování prostoru mezi Kapitolem a Quirinalem, protože volné místo pro tak velký komplex (zhruba 300 × 185 m) už prostě v centru města nebylo.

Císařská fóra začala vznikat z jednoduchého důvodu – původní fórum z dob republiky přestávalo kapacitně stačit, nebylo už schopné zajistit všechny politické, náboženské, administrativní i reprezentativní funkce, jež mělo hlavní město stále se rozrůstající říše. Základní koncepce všech těchto fór byla stejná – šlo o monumentální náměstí se sloupovými chodbami po stranách, doplněné chrámem a případně dalšími stavbami (baziliky apod.). Celý komplex vzájemně propojených fór vznikl během 150 let a představoval vůbec největší projekt architektonické obnovy starověkého Říma. Po svém dokončení převzal roli nového politického, správního i justičního centra, ale také místa nejrůznějších oslav, zatímco Forum Romanum se stalo kamenným ztělesněním historické paměti, trvale přítomným svědkem vzniku města a jeho rané historie.

Nepřehlédnutelnou dominantou celého areálu císařských fór je Trajánův sloup na jeho severozápadním okraji, mistrovské dílo římského sochařství. Tvoří ho 18 bubnů z parského mramoru, do nichž je vytesán 200 m dlouhý, spirálovitě vzhůru stoupající reliéf s více než…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Řím 2