2016

Jedeme na výlet

Amsterdam nabízí bezpočtu možností, jak v něm strávit celé dny. Jestliže však někdo zatouží zmizet třeba jen na pár hodin do úplně jiného světa, nabízí se v bezprostřední blízkosti města několik zajímavých míst, pohodlně dostupných příměstskými autobusy…

Bydlení na vodě

Neodmyslitelnou součástí mnoha amsterdamských grachtů jsou hausbóty, které je lemují po jedné nebo i obou stranách. Leckdo se při pohledu na ně zasní, jak romantické takové bydlení asi může být…

Pánbůh v podkroví

Adresa Oudezijds Voorburgwal 40. Na první pohled běžný sedmipodlažní dům ze 17. stol., jakých je podél grachtů spousta. Zvenčí by nikoho nenapadlo, že jeho horní část ukrývá regulérní katolický kostel…

Noblesa, krása, bohatství

V něčem podobné, v něčem rozdílné, v obou případech krásné, s interiéry plnými vybraných uměleckých děl a drahého nábytku – takové jsou dva domy, které poodhalují, jak se žilo a bydlelo na vybraných amsterdamských adresách u velkých grachtů v 19. stol…

Vzhůru na Plantáže!

V městské části Amsterdam-Centrum není zrovna moc zelených ploch. Jedinou výjimku představuje čtvrť Plantage, která jako by měla vegetaci a přírodu vůbec tak nějak v popisu práce už jen z titulu svého jména…

Od Vincenta po současnost

Naproti slavnému Rijksmuseu, na okraji rozlehlé travnaté pláně s příznačným jménem Museumplein, stojí nápadné uskupení starších a moderních budov – Městské muzeum (Stedelijk Museum) s moderní přístavbou a v jeho těsném sousedství, ve dvou objektech spojených podzemním tunelem, muzeum Vincenta van Gogha…

Palác na Damu

Západní stranu nejstaršího amsterdamského náměstí Dam, jež už sice není ani správním, ani geografickým středem města, ale jeho srdcem pořád ano, zabírá monumentální stavba, kterou po jejím vzniku označovali někteří současníci za osmý div světa…

V Rembrandtových stopách

K nejznámějším osobnostem, které spojily svůj život, nebo alespoň jeho významnou část, s Amsterdamem, patří Rembrandt van Rijn, geniální malíř zlatého věku, mistr šerosvitu, bonviván, sběratel a nezodpovědný dlužník, který nakonec dožil ve skromných poměrech na hony vzdálených někdejší slávě…

Pokladnice holandského malířství

Snad v žádné sbírce staršího umění nechybějí „holandští mistři“; i naše muzea, s pražskou Národní galerií v čele, jich vlastní úctyhodný počet. Nejvýznamnější sbírkou na světě se však honosí proslulé amsterdamské Rijksmuseum, Státní muzeum, s více než dvěma miliony návštěvníků ročně…

Podél grachtů

Nejtypičtější obrázek z nizozemského hlavního města – na vodní hladině se zrcadlí úzká vysoká průčelí, jedno vedle druhého. Amsterdamské kanály neboli grachty a jejich domy…

Jací jsou Amsterdamci?

Město protkané vodními kanály vás neohromí velkolepými bulváry ani impozantními stavbami. Jeho krása se skrývá v drobných detailech a objevit ji můžete mezi křivolakými domy, v rozmanitých tvarech štítů, oken, dveří i domovních znamení, na tržištích a v tradičních hospůdkách. Jací jsou obyvatelé města, kteří tady žijí, pracují, baví se a denně se mísí s davy turistů?

A povstalo město z vody

Moře, řeka, bažiny. Voda, všude voda. Dárkyně života, to ano, ale že by se z ní mělo zrodit město? A přece. Voda jako spojenec a ochránce, jako nepřítel a ničitel. Dokáže přinést štěstí a blahobyt, stejně jako zkázu a zmar. Vždyť i to jméno vykouzlila. Byla tu řeka Amstel ústící do zálivu IJ, kolem ní oblast Amestelle, a potom hráz, „dam“, kterou tu první osadníci postavili ve snaze vyhnout se věčným záplavám – a rázem vznikl Amsteldamm nebo Aemstelredamme, a ať si vybereme kteroukoli podobu, je to už jen krůček k Amsterdamu…

Zapomenuté Vitorazsko

Vitorazsko rozhodně není všeobecně známým zeměpisným pojmem. Jen málokdo by toto území hledal na pomezí Novohradska, Třeboňska a dolnorakouského Waldviertelu, kudy protéká melancholická Lužnice, na rakouském území s názvem Lainsitz. Ostatně zajímavější než geografie je tu historie. Kdysi celé Vitorazsko patřilo do Čech, od konce 13. stol. zase náleželo k Dolním Rakousům. Na základě poválečné saint-germainské smlouvy bylo v roce 1920 mezi dva sousední státy rozděleno.

Kapr na modro nebo na černo?

Nedá se říci, že by Třeboňsko mělo nějak výrazně specifickou kuchyni. Protože však leží v srdci jižních Čech, uplatňuje se tady vedle běžných českých jídel i trochu svérázná kuchyně jihočeská, do které rybniční kraj přispívá několika specialitami – samozřejmě z ryb a především z kapra.

Chlumské toulky krajinou i časem

Na jihovýchodním okraji Třeboňské pánve, kde rozlehlá rovina přechází v osamocené kopce, kterým se v kraji říkalo chlumy, leží svérázný kraj hlubokých lesů, velkých rybníků, malých vesnic a mnoha samot. Největší ze zdejších obcí je Chlum u Třeboně. Na státní hranici s Rakouskem je co by kamenem dohodil.

Lovecké kratochvíle na Jemčině

Před dvěma staletími se zdejšími lesy v mlhavých podzimních ránech nesl dusot kopyt a hlasitý štěkot lovecké smečky, doprovázený hlaholem lesních rohů. V mlze se zjevovaly siluety koní a jezdců a bylo slyšet krátké povely lovčích. Když se ozvalo halali, hon končil.

Nestabilní rovnováha

Třeboňské rybníky nás okouzlí svým klidem, rozlohou, zrcadlením i tajemným životem pod hladinou, kam zpravidla nemůžeme nahlédnout. Očekáváme od nich, že nám poskytnou krásný a zdravý pobyt v přírodě, ale ani představa dobře upraveného kapra na talíři není špatná. Rybníky mají být podle našich představ posledními zbytky chráněné přírody se vzácnými, jinde už vyhubenými druhy rostlin a živočichů a zároveň i prosperujícími výkrmnami kaprů. Jako občané klademe na toto území zcela protichůdné požadavky.