Přemýšlíte, kam vyrazit na výlet, a nic vás zrovna nenapadá? Máte pocit, že jste už vlastně všude byli? A co takhle Vlašim, znáte?
Pět otázek za sebou si už žádá odpovědi. Začněme pointou: Vlašim, zhruba jedenáctitisícové město na řece Blanici, často označované za srdce Podblanicka, nabízí pestrou mozaiku památek a zajímavostí, kromě toho může sloužit i jako východiště k různým pěším túrám či cyklovýletům – třeba Velký Blaník leží jen asi 10 km jižně od města, Český Šternberk 15 km na sever.
Zámecký park
Oprávněnou chloubou města je asi sedmdesátihektarový Zámecký park, který prošel postupně od poloviny 90. let minulého století rozsáhlými úpravami a rekonstrukcemi tak, aby se opět naplnila charakteristika, jež ho provázela po jeho založení, totiž že jde o park, který svou krásou vyniká nad všechny ostatní v Čechách. Parkem protéká v dvojitém meandru Blanice, v jejímž údolí, mezi hlavním tokem a mlýnským náhonem, se až do 18. stol. rozkládala obora a zámecká zahrada. Po obou stranách údolí se terén prudce zvedá až o 40 m výše. V tomto geomorfologicky velmi členitém terénu s pestrou škálou různých biotopů od vlhkých luk v říční nivě přes stinné i výslunné lesy až po skály vybudovali tehdejší majitelé v 70. a 1. pol. 80. let 18. stol. romantický přírodně krajinářský park anglického typu. Těmi majiteli byli Marie Josefa, hraběnka z Trautsonu, a její manžel, Karel Josef, pátý kníže z Auerspergu. Sňatkem Karla Josefa s tehdy dvacetiletou dědičkou vlašimského panství v roce 1744 získala starší knížecí linie Auerspergů v Čechách své hlavní sídlo – vlašimský zámek jim patřil po šest generací až do roku 1945. (Pozorní čtenáři si teď jistě vzpomenou, že s mladší linií Auerspergů, jejímž zakladatelem byl Jan Adam, mladší bratr Karla Josefa, jsme se setkali nedávno na zámku Žleby v čísle Kolínsko a Kutnohorsko – viz ZS 11/2022). V souvislosti s budováním parku je ale třeba uvést také syna Karla Josefa a Marie Josefy, šestého knížete Viléma Karla.
Správný romantický park na konci 18. stol. však netvořily pouze stromy, louky či květinová výsadba, ale také nejrůznější drobné stavby, inspirované často dobovou zálibou v Orientu, případně v gotice nebo antice. Vlašimský park nebyl výjimkou, ale dochovaly se tu pouze dvě. Vůbec nejcennější je Čínský pavilon z doby kolem roku 1780, nejstarší svého druhu u nás. Při pohledu na půvabnou stavbu člověk skoro zalituje, že už tu není sousední věž, z níž se původně vstupovalo přímo do prvního patra pavilonu, ani v pozadí věžovitá pagoda, voliéry s cizokrajným ptactvem a dva pavilonky s kulečníkem, kavárnou a salonem pro hudebníky, které dotvářely komplex dobově označovaný „čínský hrad“. Zhruba ve stejné době vznikl také Starý hrad, původně typická romantická nápodoba středověké ruiny s obnaženým zdivem a zřícenou hradbou. Jeho současná, bíle omítnutá a „nezřícená“ podoba je výsledkem poslední rekonstrukce z roku 2005.
Do parku se dá vstoupit na sedmi místech, tři vstupy jsou opravdu nepřehlédnutelné. V rámci úprav parku v polovině 19. stol. nechal kníže Karel Vilém řečený Carlos vystavět tři romantizující novogotické brány připomínající malé hrádky jako z pohádky – na severu je to Domašínská brána, na jihozápadě Znosimská a na východě, na straně k centru města, Vlašimská. Kdo si chce projít celý park a dozvědět se o něm co nejvíc, může se vydat po naučné stezce, která je dílem vlašimské organizace Českého svazu ochránců přírody. Měří skoro 5 km, je na ní 18 zastávek, začíná a končí u zámku a má ještě tři tematické odbočky včetně asi 600 m dlouhé Vydří cesty, která vede přímo podél Blanice na jejím pravém břehu a seznamuje s mnoha typickými obyvateli řeky a jejího bezprostředního okolí.
Muzeum Podblanicka
Historie vlašimského zámku sahá až na počátek 14. stol., kdy byl na skalním ostrohu nad Blanicí vystavěn hrad připomínaný poprvé roku 1318. Když ho v roce 1363 koupil Michal, purkrabí na Svojanově, a začal ho rozšiřovat, ovlivnil podobu hradu zřejmě i Michalův bratr, jedna z největších historických postav města, Jan Očko z Vlašimi, druhý arcibiskup pražský a stejně jako jeho předchůdce Arnošt z Pardubic důvěrník a rádce císaře Karla IV. Pozůstatkem středověké hradní minulosti jsou rozlehlé podzemní prostory…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Posázaví