Lesk pruských památek, mezi nimi sedmnácti zámků a paláců, jejichž siluety se zrcadlí na hladině idylických jezer, filmové kulisy, které pamatují legendy, i tropy uprostřed města. Braniborská metropole Postupim je atraktivní nejen pro sousední Berlíňany jako protipól k příliš hlučnému, přelidněnému a zastavěnému hlavnímu městu Německa.
Když z dálky spatříte velkou zelenou kupoli na klasicistním evangelickém kostele sv. Mikuláše a zlatou figuru Atlanta na střeše Staré radnice, můžete si být jisti, že máte na dosah „staré“ srdce historické barokní Postupimi. První zmínka o braniborské metropoli pochází z roku 993. Tehdy však šlo ještě jen o slovanskou osadu Poztupimi. Městská práva získala ve 14. stol., v roce 1713 se stala posádkovým městem, které od roku 1740 začal Bedřich II. Veliký zvelebovat v reprezentativní rezidenční metropoli. Nevyhnul se jí ani hospodářský rozmach druhé poloviny 19. stol. Město bylo také dějištěm poválečné konference na zámku Cecilienhof. Po desetiletích komunismu za NDR se nová éra začala psát po znovusjednocení Německa. To přineslo mj. i zacelení staré rány v panoramatu města. Právě na Starém trhu, považovaném v 19. stol. za jedno z nejkrásnějších náměstí v Evropě, byl znovu postaven Městský zámek, který nechali soudruzi z NDR zbourat coby relikt pruských králů.
V novostavbě s historickým „obalem“ zasedá braniborský zemský sněm, který dostal nejmodernější prostory ze všech spolkových parlamentů. Na západní fasádě je zlatými písmeny napsáno Ceci nʼest pas un château, tedy „Toto není zámek“. Původně byl městský zámek postaven po třicetileté válce a za vlády Bedřicha Velikého prošel přestavbou. Pár týdnů před kapitulací Německa ve druhé světové válce byl při bombardování britskými spojenci částečně zničen. Ačkoli jeho obnova byla možná, nechala NDR ruinu zchátrat a nakonec odstranit. Prázdný prostor z velké části vyplnila křižovatka, krátce před zánikem NDR tam postavili divadlo, ale fungovalo jen pár let. Iniciativu za obnovení zámku neodstartovali kolem roku 2000 politici, nýbrž slavný německý televizní moderátor Günther Jauch. Architektem byl Peter Kulka z Drážďan, který navrhl například také moderní parlament v saské metropoli.
Moderní zemský sněm v historickém šatu věrném originálu a protilehlý mikulášský kostel postavený podle plánů Karla Friedricha Schinkela v letech 1834–1850, jenž vlastně také vstal z popela a prošel rekonstrukcí, opět souzní v harmonii, kterou doplňuje šestnáctimetrový mramorový obelisk. Architektonicky zajímavý je jen o pár stovek metrů dál Nikolaisaal (Mikulášský sál), nádherná budova z 18. stol., která byla později přestavěna a za druhé světové války silně poškozena. Po válce byl Nikolaisaal obnoven a pam…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Braniborsko