Úzkou škvírou obcházíme sloup, vytesaný ve skále. Starověkého kameníka stál mnoho a mnoho hodin usilovné práce. Už mu jen zbývalo odsekat spodní část několikatunového kamenného bubnu od skály, když do lomu dorazila zpráva, že Selínús padl pod nájezdy vojáků z Kartága a Segesty. Dělník odhodil své nástroje. Věděl, že město už nové chrámy stavět nebude a důležitější je zachránit si život.
Selínús
Sicílie s úrodnou půdou a strategickou polohou přitahovala od nepaměti pozornost starověkých národů. Do dějin ale vstoupila až s příchodem řeckých kolonizátorů v 8. stol. př. n. l. Zakládali první města, která se nebývale rychle vzmohla k prosperitě, o níž dodnes přesvědčují monumentální antické chrámy, v mnoha případech zachovalejší než v samotném Řecku. Po prvních osadách na východním pobřeží (Naxos, Syrakusy, Megara Hyblaia) začali Řekové kolonizovat sicilský jih. V polovině 7. stol. př. n. l. založili dórští osadníci z Megary Hyblaie nejzápadnější řeckou kolonii Selínús, dnešní Selinunte, pojmenovanou podle divokého celeru (selínon), jenž se tady ve velkém vyskytoval spolu s dalšími aromatickými bylinami.
Materiál pro stavbu chrámů v Selínúntu připravovali dělníci v kamenolomech Cave di Cusa. Od poloviny 6. stol. př. n. l. tady 150 let žily generace kameníků, kteří vytesávali ze skály dříky chrámových sloupů a další potřebné díly. Po úzké cestičce procházíme lomem, který se táhne v délce půldruhého kilometru. Mezi stromy a keři se objevují tufové bloky nejrůznějších tvarů a v různém stavu rozpracovanosti. Některé již mají na obou stranách vysekané čtvercové otvory, které otrokům umožňovaly, aby s nimi mohli manipulovat. Na jiných práce sotva začaly, nejpůsobivější jsou ty už dohotovené, ale ještě neoddělené od skály. Většinou jde o části sloupů, které byly sestavovány až na místě. Kameníci požadované tvary vyměřili, vyznačili ve skále a postupně blok bronzovými nástroji vysekávali. Okolo bloku tak vznikala asi půl metru široká mezera, v níž se pohybovali. Nakonec válec odřízli od základny. Stavební polotovary převzali otroci, naložili je pravděpodobně na jakési dřevěné rámy s koly a s pomocí volů je přepravili na místo určení vzdálené přibližně 12 km.
Chrámy v Selínúntu dokumentují dvě století rozmachu, jež nelibě nesla sousední Segesta. Když se na konci 5. stol. př. n. l. přidal Selínús na stranu Syrakus proti Kartágu, Segesta podpořila severoafrickou velmo. A byli to právě Kartáginci, kteří roku 409 př. n. l. po devíti dnech obléhání Selínús dobyli, pobořili, a pomstili tak zradu tohoto svého někdejšího spojence. Selínús se pak držel ještě dalších 150 let, značné škody utrpěl za punských válek a to, co z něj zbylo, zničilo ve středověku zemětřesení.
Archeologická lokalita v Selinunte je jednou z nejdůležitějších na Sicílii. Velkolepé pozůstatky starověkého města začali ve 20. letech 19. stol. odhalovat angličtí archeologové Samuel Angel a William Harris. Památky jsou rozptýlené na ploše 40 ha a dodnes jich byla odkryta jen část – zřícené chrámy ve východní části, akropole a svatyně Démétry Maloforos. Obklopují nás kvádry a povalené sloupy druhého největšího chrámu na Sicílii a čtvrtého v pořadí v celém řeckém světě, s osmi sloupy v průčelí a 17 sloupy na podélných stranách, z nichž každý měl průměr skoro 3,5 m a vysoký byl přes 16 m. Jednotlivé části sloupů se po zemětřesení poskládaly jako domino. Před námi prchají hnědé a zelené ještěrky, jež se vyhřívaly na kamenech rozpálených letním sluncem. Ruiny vyhlížejí i v tomto stavu impozantně. Zvláště, když si představíme, že svými rozměry chrám překonával sousední stavbu, pocházející také z 5. stol. př. n. l., kterou archeologové v roce 1957 z trosek znovu poskládali a postavili. Osm objevených chrámů v Selinúntu označili písmeny, protože si nebyli jisti, jakým božstvům byly zasvěceny.
Od tří chrámů ve východní části vykopávkové oblasti míříme k akropoli, skutečnému středu starověkého města, kterou na obzoru označuje několik vztyčených sloupů. Prašná cestička se klikatí mezi pichlavými keři. Míjíme zpustlý přístav a pozůstatky dalších svatyní, procházíme kolem obnažených základů stovek příbytků starověkých obyvatel města. Na akropoli archeologové objevili základy pěti chrámů, z nichž al…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Sicílie