Nejkrásnější města leží podle vžité tradice na pobřeží. Proto kroky turistů směřují většinou rovnou k letoviskům a starobylým městům na březích Tyrhénského moře. I městečka ve vnitrozemí však mají co nabídnout. Od krásných a zachovalých řeckých chrámů ve městě Paestum přes královský palác v Casertě až třeba po Trajánův oblouk v Beneventu. Jenomže tato městečka leží stranou hlavních turistických tras, a tak k nim málokdo odbočí. A to je škoda.

Paestum je římský název města Poseidóniá založeného v 7. stol. př. n. l. Řeky ze Sybaridy na pobřeží Tarentského zálivu a pojmenovaného podle boha moře. Sláva kvetoucí Poseidónie však netrvala dlouho. Už v 5. stol. př. n. l. padla do rukou divokých Lukánů, kteří ji drželi až do příchodu Římanů v roce 273 př. n. l. Ti město znovu obnovili, k původním řeckým chrámům dostavěli fórum, lázně, amfiteátr, další chrámy a jiné významné budovy. Bohužel z nich zbyly jen nepatrné trosky, zatímco starší řecké chrámy vydržely ve velmi dobrém stavu dosud.

Objevil je však teprve v 18. stol. Karel III. Bourbonský, když tu začal budovat silnici, mimochodem užívanou až do současnosti. Dělníci si všimli horních částí nejvyšších budov, které vyčnívaly mezi křovinami z půdy. Z archeologických vykopávek, jejichž oblast je dnes ohraničena mohutnými hradbami o obvodu přibližně 5 km, se vylouply tři takřka dokonale zachovalé dórské chrámy. Jsou považovány za největší z celého řeckého světa, a dokonce za krásnější než chrámy v samotném Řecku. Snad za jejich zachovalost vděčíme souhře několika vcelku nešťastných událostí.

Kdysi úrodná nížina se začala měnit v bažiny a většina obyvatelstva se před nezdravým podnebím stahovala do hor. O vylidnění se postarala malárie a v roce 877 ho dokončil nájezd Saracénů. Antické město nakonec úplně zmizelo pod nánosy bahna.

Oba největší chrámy stojíc vedle sebe byly zasvěceny Héře Argivě. Její svatyni tu měl v ústí řeky Selé postavit podle legendy sám Iásón, vůdce Argonautů. Stále však také ještě přetrvává původní nesprávné označení chrámů z doby jejich objevení. Při pohledu od východu je vlevo nejstarší chrám postavený v polovině 6. stol. př. n. l., který se tak nazývá bazilika, protože byl původně považován až za dílo římské. Stavebně jde o perípteros – sloupy chrám obklopují na všech stranách, je jich 18 po každé dlouhé straně a 9 po stranách kratších, půdorys chrámu měří přibližně 50 × 25 m.

Vpravo od něj se tyčí chrám Hery II, dříve označovaný jako Poseidónův (Neptunův), v…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Kampánie