Devadesát kilometrů dlouhé údolí Engadin, které vyhloubila řeka Inn a které probíhá po východním okraji kantonu Graubünden, sestává ze dvou úseků s poněkud odlišným krajinným rázem. Nejnápadnějším rozdílem je tu reliéf údolního dna – zatímco v Horním Engadinu je dno spíše ploché, a místy se dokonce kotlinovitě rozšiřuje, v Dolním Engadinu začíná dosud klidný Inn pořádně divočit v mnoha skalnatých soutěskách.
Touto morfologickou odlišností bylo značně ovlivněno zdejší osídlení. Dolnoengadinské obce vznikaly především na svazích údolí vysoko nad řekou, tedy v obtížněji dostupných polohách, a proto v dobách rozvoje švýcarského turismu nemohly atraktivitou konkurovat obcím Horního Engadinu anebo třeba dolnoengadinským lázním Scuol. Díky tomu si ale do značné míry uchovaly svoji svéráznou tradiční architekturu, což je z hlediska požadavků současné turistiky docela terno. Dnes už názvy jako třeba Ardez, Bos-cha, Lavin, Ftan či Sent neznějí světu cize, o názvu Guarda ani nemluvě. Tato vesnička s téměř dvěma sty stálými obyvateli si ve svých zdech podržela nejvíc atmosféry starých časů a bezpochyby platí, že kdo přijede do Engadinu a nevypraví se k ní, o hodně přichází.
Guarda je pokládána za nejpůvabnější dolnoegandinskou obec nejen kvůli prakticky nedotčené historické zástavbě, ale i díky jedinečné poloze s nádherným panoramatickým výhledem. Poloha přitom osud obce zásadně ovlivnila, a to přesně podle rčení všechno zlé je pro něco dobré. Guarda totiž vznikla v nejvyšším bodě hlavní cesty procházející celým údolím, a odtud i její pojmenování – vyvinulo se ze staroněmeckého výrazu warda, označujícího vyhlídku. Jenže v 60. letech 19. století byla níže v údolí vybudována nová přímější silnice, která Guardu obešla, a tím ji připravila o značnou část příjmů. Ve zchudlé obci pak dlouho chyběly prostředky na novou výstavbu či jakékoli větší stavební úpravy, a proto byl její vzhled v podstatě zakonzervován.
Guarda si návštěvníky dokáže podmanit již na dálku – hlouček domů těsně semknutých kolem štíhlé věže protestantského kostela je usazen na ok…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švýcarsko