Zadumané kopečky porostlé smíšenými lesy, potůčky a horské louky, mlhavá rána a růžové západy slunce, to jsou Západní hory, oblast, která odedávna přitahovala učence, filozofy a literáty, úředníky civilní i vojenské, mnichy a poustevníky. Nedaleko hlavního města, a přece v rozjímavém klidu přírody, stranou ruchu a pokušení vznikaly tu buddhistické kláštery, z nichž ten nejstarší, nesoucí jméno Dračího rybníka a stromu če, patří k tomu nejzajímavějšímu, co může Peking nabídnout.
Rozloha Pekingu jako správní jednotky, tedy jednoho ze čtyř čínských „přímo kontrolovaných“ samosprávných měst, činí téměř 17 000 km2. Není divu, že na ploše větší než pětina Česka najdeme i hory, lesy, vesnice, prostě venkov v plné parádě. Na západě oblasti zabírají asi 17 % rozlohy Pekingu Západní hory, Si-šan. Pohoří, které v nejvyšších partiích dosahuje nadmořské výšky skoro 2000 m, je tradičně proslulé mnoha působivými krajinnými sceneriemi a výhledy. V nižších polohách vznikla během staletí celá řada zejména buddhistických chrámů a klášterů.
Nejstarším ze všech je klášter zvláštního jména, Tchan-če, vzdálený asi 30 km z centra hlavního města. Vznikl ale dávno předtím, než Peking vůbec vstoupil do dějin. Kdysi se prý v Pekingu říkalo, že „nejdřív existoval klášter Tchan-če, pak teprve vzniklo město Jou-čou“ (nejstarší jméno města, jež bylo předchůdcem dnešního Pekingu). Jeho jméno je složeninou ze dvou jiných – Lung-tchan neboli Dračí rybník, obývaný podle legendy drakem, leží v kopcích za klášterem, če-šu je čínské pojmenování stromu známého na Západě jako čínská moruše či kudranie, botanicky Cudrania tricuspidata, jenž kdysi v hojném počtu porůstal okolní svahy a jeho listy sloužily jako potrava pro housenky bource morušového.
Datum založení kláštera vybudovaného na úbočí kopce, který nese jeho jméno, se v různých pramenech mírně liší, ale často se objevuje rok 307, první rok éry Jung-ťia za vlády dynastie Západní Ťin. Je-li tomu tak, a vcelku není důvod tomuto údaji alespoň přibližně nevěřit, pak klášter oslavil již 1700. narozeniny. Jeho současná podoba je však podstatně mladší. Většina z jeho 943 staveb, uspořádaných podél tří paralelních severo-jižních os, pochází z období Mingů a Čchingů. Tvrdí se také, že když začal na počátku 15. stol. budovat třetí mingský císař Jung-le své sídlo v novém hlavním městě Pekingu, známé dnes jako Zakáz…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Čína 2