Terra felix, Šťastná země, říkalo se frýdlantskému panství, když všude kolem zuřila třicetiletá válka. Tady ne. Naopak, panství vévody Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, generalissima císařských vojsk, jen vzkvétalo. Valdštejnova armáda byla vystrojována odtud, soukeníci a pláteníci nestačili vyrábět. A tak není divu, že i hrad a zámek ve Frýdlantu se hlásí k vévodskému odkazu, byť tu sám Valdštejn téměř nepřebýval.
Letos v květnu se už podesáté v novodobé historii valdštejnských slavností (ty úplně první se konaly již roku 1934 při příležitosti 300. výročí Valdštejnova zavraždění) zaplnilo frýdlantské Masarykovo náměstí davy diváků i pestrou směsicí dobových stánků. Mezi příjezdem vévody ve slavnostním průvodu ze zámku v sobotu dopoledne a odjezdem v nedělním podvečeru se odehrál bohatý dvoudenní program, zahrnující nejen nejrůznější hudební, taneční či šermířská vystoupení, ale i slavnostní nedělní mši v kostele sv. Kříže a nefalšovanou bitvu ze třicetileté války.
Město si tak každé dva roky připomíná nejslavnější postavu spojenou s jeho historií. V mezidobí se na vévodu Albrechta nejlépe vzpomíná na hradě, který se v jednom architektonickém celku s renesančním zámkem vypíná na zalesněném kopci nad řekou Smědou jižně od centra města. Komplex, jemuž vévodí válcová, 49 m vysoká věž Indika, někdejší hradní bergfrit, je jedním z nejrozlehlejších na severu Čech. První písemná zmínka o hradu Frýdlantu pochází ze 7. února 1278, kdy bylo zaznamenáno, že královská komora prodala Frýdlant Rulkovi z Biberštejna, představiteli rodu, jenž krátce předtím přišel do Čech zřejmě z oblasti Míšně a který byl spřízněn s Ronovci, pravděpodobnými původními staviteli hradu. Počátky hradu tak sahají nejméně do 40. let 13. stol., přičemž před kamennou stavbou tu stála ještě přinejmenším dřevěná věž. Německá historiografie klade počátky Frýdlantu dokonce až někam do 11. stol.
Biberštejnové sídlili na Frýdlantu skoro 300 let, až do roku 1551. Právě oni položili základ prosperujícímu panství a významně rozšířili hrad. Po nich přišli na Frýdlant slezští Redernové. Nepobyli zde dlouho, jen od roku 1558 do stavovského povstání, ale jejich přítomnost byla pro panství i hrad velmi podstatná. Redernové podporovali řemeslnou výrobu i důlní těžbu – a stavěli. Ital Marco Spazzia di Lancio nejprve přestavěl hrad do renesanční podoby a později postavil v někdejším předhradí zámeckou kapli a nový renesanční zámek vyzdobený sgrafity. Ta v drsném podnebí severních Čech dlouho povětrnostním vlivům…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Český ráj