Na cípu pevniny vybíhajícím do moře východně od zálivu Lárnakos dávaly dlouho lišky dobrou noc. O toto ploché vyprahlé území s jediným sídlem, malou rybářskou vesnicí Ajía Nápa, se nikdo moc nezajímal, mimo jiné i proto, že bylo tak trochu schované za okrskem britské vojenské základny Dekéleia. V roce 1974 ale došlo k rozdělení Kypru a brzy poté se situace změnila.
Rozdělení ostrova tehdy připravilo Kyperskou republiku o jedno z nejvýstavnějších a nejnavštěvovanějších turistických středisek, o Varósii (Varošu) u Famagusty s řadou prvotřídních pláží, a proto bylo potřeba urychleně najít náhradu. Volba padla právě na Ajía Nápu, od Famagusty nepříliš vzdálenou, v jejímž okolí slibovalo pobřeží rovněž příhodné podmínky pro pobytovou rekreaci. Jak se ukázalo, pro svět to byl docela překvapivý objev a pro turistický průmysl trefa do černého. Dnes jsou zdejší bělostné pláže hodnoceny jako jedny z nejkrásnějších na Kypru a Ajía Nápa se, stejně jako nedaleký Protarás, zařadila k nejžádanějším kyperským letoviskům. Pravda, za všechna ta nej musela zaplatit daň v podobě ztráty dlouholeté identity. Hlavní slovo tu nyní mají rušné ulice s hotely, obchody, restauracemi, bary, diskotékami a mezi touto vesměs tuctovou moderní architekturou se původní zástavba s pěkným klášterem vybudovaným Benátčany v 16. stol. dost ztrácí.
Proměna dříve opomíjeného koutu přinesla ještě jeden „objev“ – v širší známost vešel mys Gréko. Tento nejvýchodnější výběžek Kyperské republiky, vzdálený od Ajía Nápy asi šest kilometrů, má zvláštní morfologii. Vlastní mys se nachází na plochém poloostrůvku spojeném s pevninou krátkou a úzkou šíjí, takže při pohledu do mapy trochu připomíná kladivo. Ve starověku prý na něm stávala Afrodítina svatyně, dnes tu je maják, nad nímž se vypíná sedm vysokých anténních stožárů radiových vysílačů. Některé z nich využívá Radio Monte Carlo pro své arabské vysílání, jiné zase zřejmě armáda, jelikož k šíji je přístup zakázán. Nijak to ale nevadí, protože mys si lze prohlédnout z temene přilehlého útesu, na který vede z parkoviště při úpatí pohodlná cesta. Ještě více však tady asi zaujme výhled na druhou stranu směrem k Ajía Nápě, zejména kvůli nepopsatelně proměnlivým odstínům křišťálově průzračného moře.
Útes s okolím je přírodní rezervací, která chrání pobřeží s mnoha zajímavými skalními útvary vzniklými činností příboje, ale také zdejší rostlinný pokryv, v němž má zastoupení i několik druhů vzácných orchidejí. K tomu všemu jsou tato místa příjemným útočištěm, do něhož se člověk může kdykoli uchýlit před hektickým ruchem Ajía Nápy.
Další články z vydání o Kypru zde