Také jste si toho všimli? V poslední době se o Švédsku docela hodně mluví. Například v souvislosti s nákupem stíhaček Jas-39 Gripen pro českou armádu, s Ďáblovou biblí – největší knihou světa pocházející z východočeských Podlažic, nebo v souvislosti s triumfem švédských hokejistů. Švédsko, to je také florbal, Husquarna, Skanska, Celsius, Linné, ABBA, Vasův běh. A obraz Švéda? Hrdý, urostlý, blonďatý a modrooký chlapák s jedním ze svých dětí v jedné a hokejkou nebo golfovou holí v druhé ruce, v pozlaceném rámu sociálního státu blahobytu, rovnoprávnosti a mírumilovnosti.
Snad stokrát jsem četl Čapkovu Cestu na sever a stokrát jsem žasl, jak málo se Švédsko na první pohled za posledních 70 let změnilo. Ale i takové poklidné, pohostinné, tiché, upravené a mírumilovné Švédsko má vady na kráse. Švédští přátelé mi řekli: pokud chceš poznat Švédy, staň se jedním z nás. Pochopíš naši mentalitu, ale příliš se nediv, neměj přehnaná očekávání a nehledej zde, co tu nikdy nebylo. Jací tedy jsou obyvatelé tohoto království, jemuž vládne nadmíru normální a moderní rodina Bernadottů? Zakladatel současné švédské královské dynastie, Jean-Baptiste Bernadotte, byl jakobínský revolucionář a maršál Francouzské císařské armády. Ironií je, že prý měl na prsou vytetováno heslo „Smrt králům“. Jako kdyby předurčil hořkou realitu vývoje švédského národa, který nebyl v posledních třech staletích zapleten do žádného z velkých světových konfliktů, a přesto na nich slušně vydělával.
K otevření komnaty s nápisem „švédská mentalita“ jsou zapotřebí dva klíče. Jeden se nazývá jantelagen a druhý lagom.
Jantelagen je nepsaný morální zákon nazvaný podle malého dánského městečka Jante. Jeho duchovním otcem je dánsko-norský spisovatel Aksel Sandemose, autor románu Uprchlík kříží svou stopu: vyprávění z vrahova dětství (česky Argo, 2007). Morální kodex obyvatel Jante se opíral o deset základních pilířů, které shrnuty v jedno poučení říkají asi toto: Nemysli si, že jsi někdo zvláštní, že jsi lepší než my. Prostě, budeš-li se vytahovat, dostaneš za uši a nemáš mezi námi co pohledávat. To je na jedné straně hezké předsevzetí, ale na straně druhé vede k rovnostářství, uniformitě, odsuzování, nízkému sebevědomí. Sandemose tvrdil, že podobný koncept mohl spatřit i v jiných zemích, kde pobýval, zejména na britských ostrovech.
V zemích Britského společenství je možné i dnes zaznamenat tzv. TPS (Tall Poppy Syndrome), jehož podstatou je poměrně nenávistná kritika těch, kteří se zaslouženě dostali společensky výše nebo jsou v centru veřejné pozornosti.
Lagom je frekventovanější výraz než jantelagen. Pochází z dávných dob, kdy se společnost scházela kolem ohně, na kterém se vařilo jídlo. Miska s polévkou kolovala kolem dokola (lag om runt), putovala z dlaně do dlaně, každý si vzal tolik, aby se zasytil, ale jen tolik, aby zbylo na ostatní. Tak se vysvětluje švédská sociální soudržnost a úcta k sousedovi. Vezmi si jen tak akorát, ani moc, ani málo, praví lagom.
A zde lze vystopovat prvky švédské nepodbízivosti, která v očích Středoevropanů vypadá jako lakota. Na švédském stole je vše, co nabízí úrodná švédská půda, chlévy, lesy i jezera. Ale ve Švédsku se nepobízí – tam se stůl sklízí. Berte si, co hrdlo ráčí a neupejpejte se. Každá hostina má svůj řád, vše jde za sebou jako přesně připravená taktika Vasova vojska.
Na přivítání šampaňské, bílé víno nebo mošt s vodkou či akvavitem. A pak už lákavě vyhlížející smörgåsbord, který vyžaduje velký prostor pod slunečníkem. Na talířích a talířcích, v mísách a mističkách, v lahvích a lahvičkách, šálcích, kotlících, hrncích a kastrolech je pestrá nabídka barev a vůní. Tak jen namátkou, protože vyjmenovat vše, co švédský stůl nabízí, by zabralo hodně místa: chléb, máslo, rostbíf, masové kuličky, paštiky, uzený losos či pstruh, sleď, úhoř, sladké rybičky v majonéze, zapečené brambory ve smetaně, huspenina, malé párečky i velké vuřty – ty pálivé i zcela bez chuti. A všude hodně kopru, svazky kopru na všech rybách a v omáčkách. Na stole také najdeme brusinkovou zavařeninu, puding, sušenky, oplatky a zmrzlinu. A jakmile se někde uvolní místo, hned hostitelka přináší další barvy a chutě do mozaiky švédského léta. A abych nezapomněl, také kávu, kterou Švédové konzumují v litrech.
Kolem vánoc je populární julbord (vánoční stůl), který nabízí vše, co najdeme na letním stole, na pozadí stále svěží severské přírody.
Honosný švédský stůl, jaký známe dnes třeba i z hotelové podoby, nebyl vždy samozřejmostí. V 16. století farmáři prostírali brännvinsbord, což znamená stůl s kořalkou. Ten si pochopitelně mohla dovolit věčně žíznivá smetánka, v podhradí spíš znali SOS-bord, což jsou první písmena švédských slov smör, ost, sill (máslo, sýr, sleď). Slaneček je dodnes neodmyslitelnou přílohou letních jídel. Na sto způsobů…
V poslední době jsou jantelagen i lagom konfrontovány s realitou. Švédská společnost už není tak homogenní, tradiční švédské zvyky se udržují jen někde, na vymoženosti sociálního státu dosahují jen někteří, z měst se vytr…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švédsko