Na konci 17. století se Švédsko řadilo k silným evropským mocnostem. Patřilo mu dnešní Finsko, Estonsko a Lotyšsko, ovládalo Rujanu a pobřežní část Předního Pomořanska. Území získaná na druhé straně Baltu ale mohli Švédové účinně kontrolovat jen díky svému námořnictvu. Král chtěl posílit jeho pozici, a proto rozhodl vybudovat na ostrově Trossö, největším z početného souostroví při jižním pobřeží, novou námořní základnu. V roce 1680 zde založil město Karlskrona.
Strategický švédský jih lépe vyhovoval záměrům námořnictva, které se dostalo blíž k problematickým územím. Kromě toho moře v této části Baltu na rozdíl od Stockholmu v zimě nezamrzalo a rozlehlé souostroví umožňovalo vybudovat silnou obranu. Budování námořní základny řídil inženýr a polní maršál Erik Dahlbergh, nazývaný švédským Vaubanem. Karlskrona se stala jediným ryze barokním švédským městem s válečným přístavem, loděnicemi a doky, jehož podoba se ani po více než třech staletích nijak zvlášť nezměnila. Vyniká širokými ulicemi, jež sloužily k vojenským přehlídkám. Hlavní náměstí Stortorget, ležící uprostřed ostrova a na jeho nejvyšším bodě, patří k nejrozlehlejším v Evropě. Vévodí mu mohutná stavba kostela, pojmenovaného podle krále Fredrika I., jehož průčelí zjevně připomíná kostel nad Španělskými schody v Římě. Postaven byl podle plánů architekta a urbanisty Nicodema Tessina mladšího, jenž je podepsán i pod návrhem kostela sv. Trojice na stejném náměstí. Známý je jako Německý kostel, protože si jeho stavbu vyžádali početní němečtí obchodníci, kteří se do Karlskrony přestěhovali. V centru města ještě přitahuje pozornost svou výškou a zářivou žlutou barvou věž s velkými hodinami, jež byla postavena v roce 1699 pro dělníky v docích. Zajímavý je také kostel Admirality stojící u moře, největší dřevěný kostel ve Švédsku. Ve výzdobě jeho interiéru se uplatnily námořní motivy.
Ostrůvek Stumholmen, spojený s Trossö můstkem, využívalo ještě v 70. letech minulého století švédské námořnictvo. Některé stavby sloužily jako skladiště proviantu, pekárna zásobovala celé město, krejčí zde šili nám…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Švédsko