Asi nikdy již spolehlivě nezjistíme, kdo do Krkonoš přivezl první lyže. Ponejprv se sem dostaly zřejmě spíše jako kuriozita, jež nenašla širší praktické využití. Koncem 19. století však „ski“začaly pronikat do širšího povědomí a stoupal o ně zájem jako o sportovní náčiní stejně jako o praktický prostředek pro překonávání zasněžených plání či pro vstup do zavátých lesů.

Na české straně hor byly lyže údajně poprvé použity v Černém Dole Kajetánem Baierem, učitelem z Janských Lázní. V národnostně českém prostředí lze souvislou lyžařskou nit sledovat od roku 1892, kdy praktickou novinku nechal na jilemnické panství dovézt Jan hrabě Harrach. Dva první dovezené páry „sněžnic“ či „ski“, jak se tehdy lyžím říkalo, hraběcí lesní správa moudře předala zdejším řemeslníkům, aby se podle nich pokusili vyrobit lyže místní provenience. Po řadě nesnází se to skutečně podařilo. Zdejší výrobky se plně vyrovnaly dovezeným vzorům a daly se přitom pořídit za poloviční cenu. Původně byly určeny sice pro hraběcí lesníky, ale jejich kouzlo záhy přilákalo i mnoho dalších ctitelů. Již roku 1893 se uskutečnily první výlety do hor a o dva roky později se v Jilemnici odehrály první opravdu regulérní lyžařské závody na našem území. Ve stejné době byl v Jilemnici založen Český krkonošský spolek Ski, stal se prvním samostatným lyžařským spolkem v českých zemích a pozoruhodnou činnost vyvíjí dodnes. Lyžaři měli za cíl „vyučovati a pěstovati jízdu na ski na zasněžených místech, pořádati výlety jednotlivců aneb celého spolku za účelem zábavním a vědeckým, uveřejňovati je v časopisech veřejných i sportovních, pořádati závody, zábavy a veřejné přednášky…“. A program, podobně jako řada pozdějších dalších krkonošských lyžařských klubů, vrchovatě naplňovali. Výlety byly plné radosti a humoru, dámy i galantní pánové si rádi za cíl vybírali některou z význačných bud, kde se těšili na jeřabinku, borovičku, vyhlášenou uzeninu, koláče atd. Velmi oblíbené pak bývaly i noční návraty. Neobešly se sice bez pádů, ale dávaly příležitost k rozpustilému veselí. Organizování závodů brali „skiáci“ neobyčejně vážně a uvažovali dokonce o vytvoření spolkového stejnokroje. Již v době založení spolku vytvořili dodnes používané spolkové heslo: „Ať to frčí!“

Na převážně německém Vrchlabsku se lyžařské iniciativy chopila lyžařská sekce Rakouského lyžařského svazu, založená zde roku 1896, a i ona vyvíjela neobyčejně bohatou činnost.

Devadesátá léta 19. století byla obdobím prudkého rozvoje turistiky, která však zprvu byla směrována především do letního období. Lyže jí otevřely cestu také do zasněžených hor a postupně se staly pro zdejší obyvatelstvo vítaným ekono…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Krkonoše