Pokud by se někdy objevila anketa o nejpříjemnější jihotyrolské město, nevelký Bruneck (Brunico) by byl vážným kandidátem na vítězství. Co na tom, že má dvě tváře a že podobu té druhé určují hlavně průmyslové objekty – jeho staré město oddělené od nových čtvrtí řekou Rienz (Rienza) je zosobněním přívětivosti i útulnosti.
Několik ulic natěsnaných mezi Rienzem, třídou Graben Bastioni a úpatím stromy zarostlého pahorku, na jehož temeni stojí hrad – zhruba tak je vymezeno jádro starého města, poměrně úzký, ale protáhlý prostor, kde najdeme převážnou většinu zdejších památek a zajímavostí. Hrad má mezi nimi výsadní pozici, neboť byl vybudován jako vůbec první stavba v těchto místech někdy v polovině 13. století na popud brixenského biskupa, hraběte Bruna von Wullenstätten und Kirchberg. Ten mu pak kupodivu dal své jméno (což bylo neobvyklé), které si později přivlastnilo i město, vyrůstající v podhradí.
Ve 14. a 15. století Bruneck, obehnaný už hradbami, procházel obdobím velkého rozmachu, když utěšeně bohatnul při obchodování s Rakouskem, Bavorskem a Itálií. Dostatek prostředků tehdy podnítil vznik nové zástavby s převahou kupeckých domů, čímž nadlouho vymezil mantinely dalšímu urbanistickému vývoji. Středověké rysy z města naštěstí nikdy úplně nevymizely a stále významným způsobem přispívají k jeho neotřelému půvabu.
S obdobím pozdní gotiky je také spjatý místní rodák Michael Pacher, malíř a řezbář známý v mnoha evropských zemích, jenž se věnoval hlavně tvorbě oltářů a oltářních obrazů. Dlouhá léta bydlel ve Stadtgasse 29, tehdejší hlavní obchodní tepně, nakonec ale z města natrvalo odešel. Kromě tohoto domu nám v Brunecku může Pachera připomenout ještě jeho velký vyřezávaný krucifix, umístěný nyní v novorománském farním kostele, a potom také stálá výstava v přízemí Městského muzea. Věhlas umělce však už asi není to, co býval, protože dříve se prý kvůli němu Brunecku přezdívalo Michael Pacher Stadt.
Stadtgasse je dodnes frekventovanou nákupní zónou, současně však spolu s navazující ulicí Oberragen i turistickým korzem. Na této trase rozjásané pastelovými barvami perfektně opravených domovních fasád můžeme projít čtyřmi branami, jež se dochovaly jako pozůstatky bývalého městského opevnění. Dvě mají na vně…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Jižní Tyrolsko