Monte SantAngelo
Gargano není pouze přírodní perlou Apulie, ale také velmi významnou oblastí italského duchovního života.
Středověká poutní cesta Via Sacra Langobardorum vedla věřící od svatyně Santa Maria di Stignano v městě San Marco in Lamis přes San Giovanni Rotondo k jeskyni sv. Michaela v Monte Sant’Angelo. Podle legendy se v této jeskyni na konci 5. stol. třikrát zjevil archanděl Michael, který úspěšně bojoval s ďáblem a místnímu biskupovi uložil, aby z jeskyně udělal svatyni zasvěcenou božím rytířům. Svatyně se stala jedním z nejnavštěvovanějších poutních míst ve středomořské oblasti. V průběhu staletí sem zavítali četní panovníci, papežové, pozdější světci a miliony poutníků. Se stoupajícím množstvím poutníků rostlo i město kolem svatyně.
Vchod do svatyně je nenápadný, vede prostým dvorem se vstupní halou a zvonicí. Latinský text u vchodu slibuje každému, kdo vstoupí do jeskynního kostela, odpuštění hříchů. Už více než tisíc let sestupují denně stovky věřících po širokém mramorovém schodišti do posvátné jeskyně, kde zapálí svíčky, vyslechnou kázání františkánů a monotónně šeptají své modlitby. V strmých uličkách nad jeskyní panuje shon kolem obchodů se suvenýry a devocionáliemi. O hlavních svátcích 8. května a 29. září je městečko naprosto přeplněné lidmi. Nicméně Monte Sant’Angelo stojí za návštěvu už kvůli své jedinečné poloze.
Z Monte Sant’Angelo vede cesta do starobylého opatství Santa Maria di Pulsano, které bylo svého času jedním z nejdůležitějších benediktinských klášterů na cestě křižáků a poutníků do přístavu Siponto a dále do Svaté země. V jeskyních drsného údolí Pulsano žili nejprve poustevníci, opatství bylo založeno na konci 6. stol. na troskách starověkého pohanského chrámu. Ve 12. stol. nechal opat sv. Jan z Matery obnovit opuštěné trosky původního kláštera a vdechnul jim nový život. Od opatství se nabízí nádherný výhled na Manfredonský záliv. V okolí kláštera jsou stále vidět dávné poustevny – jeskyně, kde po staletí žili mniši, kteří se do nich často dostávali pouze pomocí lan či žebříků, aby se tam v naprosté osamělosti věnovali modlitbám a meditacím.
V porovnání s jednoduchostí Monte Sant’Angelo je další posvátné místo úžasné i pro ty, kteří v zázraky nevěří: San Giovanni Rotondo je třešničkou na sakrálním garganském dortu. Zatímco do Monte Sant’Angelo přichází každoročně „jen“ několik set tisíc poutníků, sem jich k hrobce světce, známého jako Padre Pio, dorazí až neuvěřitelných osm milionů. Jde tak o třetí nejnavštěvovanější křesťanské poutní místo na světě. Každý, kdo chce pochopit italskou lidovou zbožnost, měl by znát tohoto mnicha, který žil v letech 1887–1968 a jeho uctívání je srovnatelné s fenoménem mezinárodních popových hvězd. Je to jediný světec, o němž se píše v italském bulvárním tisku, k němuž putují italští fotbaloví reprezentanti, nejrůznější politici i celebrity z oblasti showbyznysu.
Kdo Padre Pio vlastně byl? Francesco Forgione přijal po vstupu do řádu menších bratří kapucínů řádové jméno Pius (italsky Pio). Od roku 1916 žil až do své smrti v klášteře v San Giovanni Rotondo. Jeho cesta k svatosti začala v roce 1918, kdy se u něj objevila stigmata, krvácející rány Kristovy. Forgione také prohlašoval, že ve své klášterní cele zápasí s ďáblem, a údajně měl dar bilokace, tedy schopnost být přítomen na dvou různých místech současně. V následujících desetiletích poslal Vatikán do kláštera v San Giovanni Rotondo celkem tři vyšetřovací komise. Všechny došly víceméně k závěru, že jde o hysterického šarlatána, který dokonce fyzicky napadl své kritiky. Později došlo k dalším obviněním. To vše mu však neubralo na rostoucí popularitě, právě naopak. I mimo jižní Itálii se začaly šířit pověsti o zázračných uzdraveních, která Pio provedl. Množství věřících, kteří u něj hledali pomoc, i těch, kteří ho obdarovávali, rostlo a nezmenšovalo se ani po jeho smrti. Stále více lidí si přálo, aby byl tento apulijský podivín svatořečen. Navzdory všem nejistotám ho v roce 2002 kanonizoval Jan Pavel II., jemuž ostatně jako čerstvě vysvěcenému knězi Forgione již roku 1947 předpověděl, že se stane papežem. Lidová zbožnost zvítězila nad skepticismem… Padre Pio je dnes morální autoritou italské veřejnosti a málokdo se odváží veřejně zpochybňovat jeho zázraky. Podle veřejných průzkumů se k němu občas nebo dokonce pravidelně modlí až 31 % Italů. Žádný jiný světec není v Itálii uctíván častěji než tento kapucínský mnich, dokonce ani sv. Antonín z Padovy, který je na druhém místě, ani Panna Marie, která je až třetí…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Apulie