Poutní místa, navzdory letitému přehlížení v totalitních dobách, stále patří mezi vyhledávané památky. Však se také většinou pyšní hodnotnou architekturou a skvělou uměleckou výzdobou! Není to však jen mistrovství dávných stavitelů, sochařů a malířů, jež k nim vábí okouzlené návštěvníky, ale i svědectví o dávných zázracích…
Nenápadná malá obec Vraclav, schoulená v romantickém údolí asi pět kilometrů severozápadně od Vysokého Mýta, nabízí působivý barokní areál, jenž v minulosti proslul jako poutní místo i lázně. Již v 11. století zde bylo zbudováno přemyslovské hradiště, původně zvané Vratislav, jež střežilo důležitou Trstenickou stezku. Do dějin se krvavě zapsalo v roce 1108, kdy zde byl na příkaz knížete Svatopluka usmrcen Vršovec Mutina. Správním střediskem zůstala Vraclav až do poloviny 13. století, kdy tuto funkci převzalo město Vysoké Mýto.
Další rozkvět Vraclavi nastal až v 17. a 18. století. Pramen, prýštící na úpatí ostrohu s hradištěm a posvátný již v pohanských časech, se v barokní době stal opět vyhledávaným pro svou léčivou moc. Nejprve zde byla postavena jen prostá kaple a později poustevna, lidové zvaná Fráterka. V letech 1711–1719 vznikly u pramene i zděné lázně. V 19. století bylo sice založeno sdružení Lázeňská jednota, ale své někdejší prosperity z 20. let 18. století už léčebný areál nikdy nedosáhl.
Podobný rozkvět a pád zažily i církevní stavby. Jelikož původní objekty nepostačovaly přílivu zbožných poutníků, postavil v letech 1724–1730 architekt C. A. Canevalle nový kostel sv. Mikuláše. Po nedávné rekonstrukci v něm byla umístěna expozice unikátních polychromovaných dřevěných soch z bývalé křížové cesty z Králík do Hedče. Původně tam stávaly v otevřených kapličkách, kde trpěly povětrnostními vlivy i zásahy vandalů. Úžasná díla, některá i v nadživotní velikosti, znázorňují biblické scény s motivy mučení a smrti. Vytvořil je kolem roku 1740 neznámý barokní umělec označovaný jako Mistr rozlámaných záhybů. Odborníci řadí tyto plastiky na úroveň prací M. B. Brauna či F. M. Brokofa.
Významnou krajinnou dominantou, jež se tyčí nad městem Králíky a přilehlou obcí Dolní Hedeč, je původně barokní poutní areál s kostelem Nanebevzetí Panny Marie z let 1696–1700, půvabně rozložený na vrcholu Hory Matky Boží. Nejprve zde sídlil řád servitů, později redemptoristé. V padesátých letech 20. století byl klášter přeměněn v komunistický internační tábor pro duchovní; poté tu působila kongregace sester Neposkvrněného Početí Panny Marie a v současnosti se do areálu, z větší části příst