Ačkoliv přímořská letoviska a prosluněné pláže poskytují mnohá potěšení, nejsilnější zážitky, zejména pro milovníky přírody, čekají v Provensálských Alpách, které se zvedají nad Azurovým pobřežím jako mohutná hradba.

Tato část vápencových hor je proslulá zejména hlubokými říčními údolími, kaňony a stržemi. Svůj malebný kaňon mají například řeky Loup nebo Artuby, ale ze všech nejdelší, nejhlubší a celkově nejimpozantnější je Gorges du Verdon. Říčka Verdon se přitom na horním toku nijak neliší od svých svahových sousedek ani vodnatostí, ani spádem. Pramení v horském masivu Cold´Allos, ve výšce kolem 2200 m.

Velikost dala svému jménu až na středním toku, když si našla ve vápencovém masivu zlomovou linii. Tady se mohl její proud rychleji a ve větší šíři zahlubovat do rozdrcených vápenců, čímž předstihla všechny ostatní horské řeky ve svém okolí. Její 21 km dlouhý a v jednom místě 700 metrů hluboký kaňon získal velkolepost a dramatickou přírodní scenérii.

Pro motorizované návštěvníky, kteří chtějí nahlížet do kaňonu z jeho horního okraje, se nabízí okružní trasa sledující průrvu z obou jejích břehů a v celé délce, od města Castellane na začátku až po Moustiers-Ste-Marie na konci kaňonu.

Cestou od Cannes se ještě můžeme zastavit ve voňavkářském městě Grasse obklopeném plantážemi vonných levandulí, jasmínů, růží a mimóz. Silnice je plná vlásenek a zatáček, ale také jedinečných výhledů. Tradičně je za nejkrásnější vyhlídku považováno místo, kde do Verdonského kaňonu ústí rovněž kaňonovitým údolím říčka Artuby. Nad ní je elegantním obloukem rozkročený silniční most, z něhož je pohled do hloubky 250 metrů skutečně velkolepý.

Ovšem ani nejkrásnější vyhlídka nemůže nahradit osobní zkušenost turisty, který sestoupí po strmé stezce až na dno kaňonu a ocitne se „in medias res“. Tady může zblízka, v omračujících detailech sledovat destrukční a zároveň tvůrčí činnost tekoucí vody, která vykonává svou práci se stejnou houževnatostí jako před miliony let, jen v mnohem hlubších patrech otevíraných hor. Místy můžeme vidět podemleté vápencové stěny, které visí nad řečištěm jako těžké baldachýny. Jinde jsou vysoko v bocích skal zjevné otvory jeskynních chodeb, jimiž řeka protékala před mnoha tisíciletími. „Obří hrnce“, prohlubně ve skalnatém dnu vymleté vířivým pohybem oblázků, tu dosahují úctyhodných rozměrů. Jsou to já…