Romantická i tajuplná krajina Chebska odedávna lákala k osídlování. Její přitažlivost se samozřejmě projevila i v architektuře. Autory zdejších barokních staveb, církevních i světských, byly takové významné osobnosti, jako K. I. Dientzenhofer, A. Leuthner nebo G. B. Alliprandi. Vedle kostelů a měšťanských domů se však stejně krásně vyjímají i domy, které postavili lidé dnes bezejmenní. V minulosti se stavělo z materiálu, kterého bylo kolem dostatek. Na Chebsku to bylo především kvalitní dřevo, a tak se zdejší lidová architektura vyznačuje tzv. hrázděním. Dřevo sloužilo nejen jako stavební materiál, ale současně i zdobilo. Hrázděné stavby můžeme vidět i jinde v Čechách, ale ty na Chebsku patří k nejkrásnějším.

Tři okna na rynku
Historický vývoj osídlení Chebska, stejně jako Krušnohoří, probíhal poněkud odlišně než jinde v Čechách. Přestože dochovaná místní jména i archeologické nálezy dokládají staré slovanské osídlení ještě daleko za dnešními hranicemi republiky, Slované byli odtud postupně vytlačeni německou kolonizací. Hrázděnky původně vznikaly někdy v 17. století v Dolní Bavorsku, na severozápad Čech se dostaly později přes Horní Bavorsko. Zvláštně stavěné tzv. hrázděné štíty tak připomínají německý původ někdejších obyvatel, hrázdění se zde, na rozdíl od jiných oblastí Čech, objevovalo i v patrech obytných budov. Kromě výplně štítů bývaly tyto stavby zpravidla zcela roubené. K nejlépe dochovaným patří kolny a stodoly, kterým často nechybí ani informace o době vzniku.

Obliba dřeva a zdobnost hrázděnek však poznamenala i samotný Cheb, kde jsou lidé dodnes pyšní na „svůj“ Špalíček, nevšední blok jedenácti kupeckých domů s hrázděným zdivem, rozdělený Kramářskou uličkou. Kupcům se na Chebsku dařívalo dobře, a jak by ne, vždyť právě tudy vedla významná obchodní stezka Via regia. Špalíček se doslova tyčí v dolní části tehdejšího rynku – slovo náměstí se totiž v našem slovníku objevilo až v 19. století – a stal se dokonce symbolem města.

Vysoké až hubeně vypadající domy Špalíčku prozrazují mnohé o lidech, kteří je stavěli. Už kdysi dávno, v době, kdy města vznikala, býval rynek pýchou měšťanů, každý z nich měl právo postavit zde svůj dům. Rynek ovšem musel vypadat blahobytně, a tak platily určité zásady. Dům musel mít alespoň tři okna vedle sebe, jinak byl měšťan chudý a na náměstí prostě nepatřil. Zásada to byla přísně dodržovaná, však se rozhlédněte kolem sebe – jen výjimečně najdete na jakémkoli náměstí dům s menším počtem oken.

Hrázděnky, stromy i arabi
Poněkud odlišné jsou hrázděnky, které najdeme na vesnicích. Skvostně vypadají jednotlivé domy i zemědělské usedlosti, kterým se tady někdy říká „francké dvory“ nebo také „chebské statky“. Jednoznačně patří mezi nejzajímavější památky tohoto typu nejen u nás, ale i v celé Ev…