Zemička, rozlohou jedna z nejmenších v Evropě, patří k nejhustěji zalidněným státům tohoto kontinentu, nadto relativně mladým. Svou nezávislost na Nizozemském království si vybojovala teprve v roce 1830. Tehdy se zdálo, že jí ke státotvornosti stačí touha po nezávislosti na despotickém, navíc protestantském režimu. Spíše jí však ke zrodu dopomohlo jisté mocenské vakuum.
Na jejím území se totiž po staletí střetávaly zájmy francouzských králů a španělských i rakouských Habsburků, po Napoleonově porážce u belgického Waterloo ještě nebývale stoupl vliv Britů. Ti se nakonec stali hlavním garantem neutrality Belgie – to jest dbali, aby znovu nepadla do sféry vlivu konkurenční Francie.
Pojítkem Belgičanů bylo od počátku katolické náboženství. Od nizozemských protestantů se katolické jižní provincie odvrátily už v roce 1581, kdy sever povstal proti španělské nadvládě. Habsburkové obou větví jim byli nábožensky bližší, stejně jako později Francouzi. Belgičtí kněží přesto prosluli odvahou a vzepřeli se i Napoleonovi, jakmile začal pronásledovat papeže. V boji za nezávislost na obnoveném svazku s Holandskem se neváhali pro dobro věci spojit s liberály. V první světové válce zase podporovali odboj proti Němcům. Na druhé straně projevovali logicky neochotu k jakékoli sekularizaci společnosti. Fakt, že Belgičané mluví dvěma zcela nepříbuznými jazyky, zpočátku nijak nevadil. Jižní Valonsko bylo prostě frankofonní, kdežto obyvatelé severních Flander a části Brabantska hovořili holandským dialektem. Valoni byli potomky romanizovaných keltských Belgů, zatímco Vlámové vzešli z germánských Franků. Jejich početní poměr byl vyrovnaný a specializace jasně daná: Valoni se živili hlavně zemědělstvím a těžbou uhlí, Vlámové byli odjakživa čilí obchodníci. Postupně však francouzština zcela ovládla společenský život, neboť i vlámská elita považovala svou mateřštinu za jazyk příliš lidový. O zpětné "povlámštění Vlámů" usilovali pod heslem De taal is gansch bet volk (Řeč je celý národ) hlavně literáti. Roku 1856 byly oba jazyky alespoň na vlámském území zrovnoprávněny, t.j. všechny státní dokumenty musely být dopřeloženy a vlámským vojenským oddílům se nadále udílely rozkazy v jejich mateřštině…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa č. 5/2003
Další informace o Belgii naleznet zde: http://www.sopka.cz