Když se řecký hrdina Iásón vydal na své lodi Argo pro zlaté rouno, plul z moře Egejského úžinou Hellespont (Dardanely) do moře Propontis (Marmarské) a přes další úžinu Bosporus do Pontu (Černého moře) a tam v zemi Kolchitské (Gruzie) získal nejen zlaté rouno, ale i čarodějku Médeu. K Bosporu také směřovala přes Thrákii Diova milenka Ió pronásledovaná pomstou bohyně Héry. Teprve když se dostala přes Dobytčí brod do Asie, našla klid a porodila Diovi syna. Problém je pouze v tom, jak onen Bosporus, čili Dobytčí brod přebrodila, když je i v nejužším místě 660 m široký a nejméně 33 metrů hluboký. Je také nejasné, proč Thrákové, kteří na evropském břehu Bosporu žili, dali této úžině tak nepatřičné jméno. Nic nenasvědčuje tomu, že by v Antické době byla hladina moře o tolik nižší nebo býci o tolik větší. Nicméně je zřejmé, že Bospor stejně jako Dardanely je už od starověku významné mořské cesty z moře Černého do Středozemního a odtud přes třetí úžinu Gibraltar (antické Heraklovy sloupy) do Atlantského oceánu. Kdo ovládal úžiny kontroloval jak námořní obchod, tak i vojenské strategické body.

Bospor a Dardanely ovládá už od 15. století Turecko a u vjezdu do Bosporské úžiny stojí Istanbul. Ten se v posledním století rozrost na osmimilionové velkoměsto, které vystěhovalo svá obytná předměstí jak na protilehlý asijský břeh, tak na úzký pobřežní pás, táhnoucí se podél úžiny k Černému moři.

Malé rozměry Bosporu rozhodně neodpovídají jeho významu. Z istanbulského nábřeží dokonce vypadá jen jako klidná, široká a špinavá řeka. Je asi 30 km dlouhý, v průměru 1,5 km široký a místy se zužuje až na oněch zmiňovaných 660 metrů. Hloubka se pohybuje od 92 do 33 metrů.

Projížďka Bosporem, z Istanbulu až do Černého moře je zážitek, který si nechá málokdo ujít. Jsme odhodláni vyplout už po ránu, abychom měli dobré světlo a dost času na prohlídku zajímavých míst – lodní lístek totiž platí po celý den a plavbu lze při několika přestáních přerušit a po prohlídce pokračovat další lodí společnosti, jejímž jste pasažérem. Onoho dubnového ráno se však stalo něco zcela neočekávaného. Napadl sníh. Celý Istanbul ležel pod těžkou, mokrou, bílou peřinou, a temné mraky zalehly prokřehlou úžinu.

Celý zmrzlí se naloďujeme a vplouváme mezi břehy Asie a Evropy, abychom vzápětí spatřili to, co málokterý turista. Jediné černé mračno svou chumelenicí zasypává dva kontinenty současně. Naše malá výletní lo…

Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Turecko