Úpadek kdysi významného maloasijského helénistického města přišel v 7. stol. Afrodisias by možná bývalo přežilo útoky Arabů a invaze válečníků z východu, politické a ekonomické krize či rozsáhlé epidemie, které decimovaly jeho obyvatelstvo. Rozhodující ránu mu však zasadilo ničivé zemětřesení, jemuž padla za oběť řada jeho impozantních staveb a z kterého se již nikdy zcela nevzpamatovalo. Později splynulo s vesnicí Geyre, která časem v jeho blízkosti vyrostla. Jen námořníci, plující podél přístavů východního Středomoří a pátrající po starověkých soškách pro evropské aristokraty, slýchávali příběhy o ztraceném městě Afrodisias někde za pohořím Taurus.
Přestože značná část akropole byla ve velmi špatném stavu či zcela pohřbena pod zemí, na místo upozorňovali cestovatelé a badatelé již od 18. stol. Trosky Afroditina chrámu, stadion i část lázní, které byly vždy viditelné, naznačovaly, že důkladný průzkum by mohl odhalit řadu dalších skvělých staveb.
Vše ale uvedl do pohybu až známý turecký fotograf a cestovatel arménského původu Ara Güler, který se tu roku 1958 náhodně ubytoval. „Do Geyre mě zavedla náhoda,“ řekl později. „Nikdy v životě jsem o tom místě neslyšel, a když jsem ho uviděl, nevěřil jsem svým očím. Stály tam skvělé sloupy a překrásné sochy. Některé sloupy podpíraly zdi vesnických domů, které vypadaly, že se každou chvíli zhroutí. Jedno nádherně zdobené víko sarkofágu sloužilo jako žlab, zatímco na jiném hráli vesničané karty. Nikdy jsem neviděl tak zajímavé místo. Rychle jsem běžel pro svůj fotoaparát a udělal jsem celou řadu fotografií.“
Fotografie zaslal do francouzského časopisu Horizon a brzy byl požádán o další, tentokrát ale i s komentářem. Osobou, která mu byla doporučena, byl profesor klasické archeologie Kenan Erim. Díky finanční podpoře společnosti National Geographic Society mohl tento archeolog tureckého původu pracující na Newyorské univerzitě začít na počátku 60. let 20. stol. s archeologickými vykopávkami v místě, o kterém do té doby snil a jemuž poté věnoval dalších třicet let svého života. Dnes je Erim považován za „otce“ města Afrodisias a dokonce je tu i pohřben. New York University se na zdejších vykopávkách podílí dodnes. Světlo světa postupně spatřilo skvěle zachované divadlo, odeon, bazilika, agora, obytné čtvrti i monumentální vstupní brána v podobě tetrapylonu.
Z antických památek na tureckém území je nejvýznamnější Efesos nedaleko dnešního města Selçuk, jen pár kilometrů od pobřeží Středozemního moře, který také přitahuje nejvíce návštěvníků. Afrodisias se však pro svůj nevšední p…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Turecko