Přestože historické jádro Alcalá de Henares figuruje v seznamu Světového dědictví UNESCO, většina cizinců přijíždějících do Španělska o existenci tohoto dvousettisícového města vůbec neví. Není se ale čemu divit, pokud vezmeme v úvahu, kolik se v zemi nachází měst, jejichž památky se těší ještě mnohem většímu celosvětovému věhlasu. Z tohoto pohledu je Alcalá spíše záležitostí pro znalce, což ovšem vůbec neznamená, že odtud budou jiní návštěvníci odjíždět zklamáni.
Název Alcalá de Henares má arabské kořeny a volně se překládá jako Pevnost na řece Henares. Slovo alcalá, které pochází z výrazu pro pevnost či citadelu (al-qal´a), odkazuje k maurské epoše dějin města, datované do období let 711–1118. Historie Alcalá však sahá mnohem hlouběji do minulosti, dokonce mnohem hlouběji než historie blízkého Madridu a její počátek lze popsat okřídleným rčením „již staří Římané“. Někdy v polovině 2. stol. př. n. l. totiž římské vojsko obsadilo keltsko iberskou osadu zvanou patrně Iplacea či Komboutou a v tomto strategicky výhodně položeném místě, kde se u brodu přes řeku křížily dvě frekventované obchodní cesty, pak začalo budovat svůj opěrný bod. Zanedlouho zde vzniklo město pojmenované Complutum, které následně prošlo rychlým rozmachem a později se ještě za Římanů stalo jedním z prvních křesťanských středisek a poutních míst na Iberském poloostrově.
Complutum vzkvétalo i za vlády Vizigótů, potom je však zdevastovali Maurové, kteří v polovině 9. stol. vztyčili na druhém břehu řeky Henares pevnost a kolem ní vystavěli město nové. Ani tato poloha však neměla být pro Alcalá definitivní. Po návratu do křesťanských rukou zažilo město třetí přerod, tentokrát v baštu vzdělání a vědy. Škola univerzitního typu v něm existovala již od konce 13. stol., k založení regulérní univerzity došlo v roce 1499. Vše probíhalo s papežským posvěcením v režii jediné osoby, kterou byl kardinál Jiménez de Cisneros, později nechvalně známý jako nelítostný likvidátor posledních zbytků islámu ve Španělsku. Na rozdíl od svého angažmá v kauze nuceného hromadného křtu desetitisíců muslimů, jež vyvrcholila masakrem těch, kteří konverzi odmítli, si však Cisneros tímto počinem získal nesmrtelné zásluhy. Nová Alcalá se stala prvním plánovitě založeným univerzitním městem a zároveň urbanistickým mustrem, podle nějž Španělé budovali univerzitní areály i v jiných částech svět…
Úplné znění článku naleznete v tištěné podobě časopisu Země světa – Madrid