Nejjihozápadnější cíp portugalské pevniny vypadá jako okousaná dřevěná deska. Vlny Atlantiku s ohlušujícím hukotem narážejí na vysoké útesy, oceán se tady rozbíjí o seskupení ohromujících skalních útvarů, rozbrázděných vodou, větrem a časem. Pár stovek metrů dlouhý mys svým obrysem připomíná lidskou nohu. A právě odtud Portugalsko vykročilo za hranice dosud známého světa.
Snad právě tady v Sagresi se princ Jindřich Mořeplavec rozhodl hledat tajemství skrytá za obzorem. Od roku 1418 guvernér Algarve a současně nejvyšší představený bohatého Kristova řádu svou moc a prostředky soustředil na podporu objevných cest, jež proslavily Portugalsko a otevřely mu cestu k nesmírnému bohatství. Pro své muže, již měli dovést portugalské lodě k novým pevninám, založil v Sagresi námořní navigátorskou školu. Povolal do ní portugalské i zahraniční vědce: kartografy, astronomy a zkušené námořní kapitány, kteří shromažďovali zprávy z cest a plánovali objevné plavby a obchodní výpravy. Zdokonalili astroláb a kvadrant a vyprojektovali rychlé a snadno ovladatelné karavely, na nichž se plavili. Posádky se cvičily v přilehlém větrném a mořskými proudy propleteném Průlivu větrů.
Portugalci jsou velmi hrdi na svou minulost, a pevnost v Sagresi proto patří k nejpamátnějším místům v zemi, i když z doby prince Jindřicha se dochoval pouze kostelík Nossa Senhora da Graca a údajně i názorná učební pomůcka, větrná růžice o průměru 43 metrů vytyčená z kamenů zasazených do země.
Hlavní námořní základnou Jindřicha Mořeplavce byl Lagos, ležící pár desítek kilometrů východně od Sagrese. Socha Jindřicha Mořeplavce tady se zachmuřenou tváří vyhlíží na moře. Princ jako by s nedočkavostí, napětím a obavami vyhlížel plachty svých karavel, jež ze zdejšího přístavu vyslal za hranice tehdy známého světa objevovat neznámé končiny. Pomník tady má i mořeplavec Gil Eannes, jenž jako první obeplul obávaný mys Bojador na západním pobřeží Afriky, považovaný tehdy za nepřekročitelnou bariéru.
Lagos zaznamenal i stinnou stránku poznávání světa, a to první trh s černošskými otroky, které Nuno Tristao dovezl v roce 1441 z Afriky. Na podloubí jednoho domu to cudně připomíná pamětní deska.
Před půl tisíciletím bylo Algarve výchozím bodem pro poznání nových zemí. Dnes turistický svět přijíždí objevovat Algarve. Pobřeží od Sagrese po hranice se Španělskem je souvislým pásem půvabných historických městeček, letovisek, rezidencí a pláží s jemným pískem. Na většinu z nich je přístup po strmých schodech vysekaných ve skalnatých útesech okrové a červené barvy. Přírodní síly je mnohaletým působením vymodelovaly do bizarních útvarů, oblouků, sloupů, dokonce nechybějí ani jeskyně. Úchvatné pobřežní kulisy doplňují působivá skaliska, která vystupují z moře. I když celé pobřeží lemují hotely a turistické komplexy, najdou se pláže, na něž po celý den nikdo nevk…